Dnes je 25. 06. 2019

Mezi svobodnými firmami převládají start-upy a menší podniky. Se zaměstnanci musejí sdílet stejnou vizi

Autor: Redakce
Rubrika: Z trhu
Kvě 29th, 2019
0 komentářů

Stále častěji se na pracovním trhu setkáváme s pojmem svobodná firma. Podniky, které se tímto přídomkem honosí, se vyznačují otevřenou komunikací napříč celou společností, autonomním rozhodování a velkou mírou samostatnosti. Podle odborníků jsou tyto vlastnosti typické zejména pro menší podniky a start-upy, zatímco u větších firem je jejich naplňování značně složité.

Myšlenka svobodné firmy pochází ze severní Ameriky, ale tyto principy už převzala řada podniků i v Evropě včetně České republiky, kde se s tímto pojmem v posledních letech setkáváme stále častěji. Zatímco tradiční firma funguje na principu poslušnosti a povinností, potřebuje jasnou hierarchii, směrnice a řadu dalších řídicích mechanismů, svobodná firma má jiný přístup.

„V prvé řadě je to sdílení vize a poslání společnosti mezi všemi zaměstnanci. Důležitým aspektem je u svobodné firmy autonomní rozhodování, velká míra zodpovědnosti napříč celým podnikem, a hlavně pak též zcela otevřená komunikace a dialog všech se všemi. Zaměstnanci takové firmy se pak cítí daleko více angažováni a cítí se být její nedílnou součástí,“ popisuje Kateřina Fišerová, CEO aplikace SmartEmailing, která se principy svobodné firmy řídí.

Odborníci upozorňují, že principy svobodné firmy nejsou zdaleka aplikovatelné na všechny podniky. Tento koncept dnes v Česku využívají v převážné míře start-upy a menší společnosti, kde tento princip rozhodování a řízení dává smysl a je efektivní. Naopak u korporátů s přísnou hierarchií a pravidly jej najdeme jen stěží.

„Svobodné principy budou fungovat v malém týmu s velkou mírou zodpovědnosti pracovníků, případně jejich odbornosti, kteří se znají a jsou si blízko. Typově jde o malé kanceláře, malá společná pracoviště, místa s vysokou přidanou hodnotou práce. Nebudou fungovat například ve výrobě, ve službách, v logistice, ve větších celcích či ve firmách s více zaměstnanci, kteří na sebe navzájem nevidí a nevidí přímo na top management,“ vysvětluje firemní sociolog Vojtěch Bednář.

Zatímco podle odborníků není přechod velké firmy na svobodné principy běžný, s opačným procesem se v praxi potkat lze. „Setkali jsme se s firmami, které přecházejí z fáze ‚demokratických‘ a úspěšných malých společností do větších celků, typicky po akvizici nadnárodním nebo i tuzemským koncernem. Jejich ‚demokratické‘ principy se v koncernu rozplývají, což není nutně na závadu, ale jde o to, aby tento proces nepoškodil zaměstnance a samotné fungování firmy,“ popisuje firemní sociolog.

Praxe nestačí, uchazeči musejí sdílet s formou i její vizi

Práce ve svobodné firmě rovněž není vhodná pro každého uchazeče, byť typově odpovídá. Zaměstnanci v těchto firmách fungují velmi samostatně, aniž by jim někdo musel denně připomínat, co mají dělat. Musejí být rovněž schopni samostatného rozhodování a umět vést dialog, ať již s kolegy, či vedením. Lidé s malou mírou sebekázně a ti, kteří ke své práci potřebují „pevnou ruku“, vedení a dohled, tak často spíše najdou větší uplatnění právě v klasické firmě.

Tohoto modelu se ostatně drží i samotné firmy postavené na zmíněných principech. „Svobodná firma si mezi sebe nevezme každého uchazeče. Hledá stejnou krevní skupinu, lidi, co nečekají, až jim někdo snese modré z nebe. Většinou se jedná spíše o osobnosti, otevřenější lidi, kteří jdou právě za touto firemní kulturou,“ podotýká Marcela Vyskoková z personální agentury Advantage Consulting.

To potvrzuje i Kateřina Fišerová. „Při hledání ideálních kolegů nemusejí být pracovní zkušenosti na prvním místě, jak je mnohdy pravidlem. Člověk s desetiletou praxí v oboru, ale zvyklý na práci v klasické společnosti, by se totiž v naší firemní kultuře mohl trápit. Proto při výběru klademe velký důraz i na to, abychom měli stejný pohled na směřování firmy a lidské hodnoty,“ popisuje CEO aplikace SmartEmailing.