Přetěžování vozidel v logistice klesá, ale nemizí. Vysokorychlostní váhy však spolehlivé řešení nenabízejí
Počet přetížených nákladních vozidel na českých silnicích podle policie klesá. Ze dvou třetin se jich dopouštějí tuzemští dopravci. Logistické firmy pro zvyšování bezpečnosti a kontrolu váhových limitů zapojují moderní technologie včetně sledování hmotnosti nákladů. Ministerstvo dopravy pokračuje v zavádění vysokorychlostních vah na dálnicích, přestože pro dopravce sypkých materiálů a cisteren nejsou vyhovující.
Z údajů Ministerstva dopravy vyplývá, že více než polovinu celkového objemu tuzemské dopravy tvoří doprava nákladní. Diskuse se přitom často zaměřuje na přetížení nákladních vozidel. V České republice platí pro nákladní vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 tuny maximální povolená hmotnost až 48 tun, ta se však může lišit podle typu a účelu vozidla.
Váhové limity porušují téměř dvě třetiny tuzemských dopravců
Policejní statistiky potvrzují, že překračování váhových limitů nákladními vozidly se v posledních letech snižuje. „V roce 2022 jsme zjistili 4 719 případů porušení této povinnosti, což je o 19 procent méně než v roce 2021,“ uvádí tisková mluvčí Policejního prezidia Hana Rubášová. Z ročního vyhodnocení provozu vysokorychlostních vah na 47. kilometru dálnice D8 vyplývá, že téměř dvě třetiny přetížených kamionů na dálnici D8 patří tuzemským dopravcům, třetina pak připadá na ty z ciziny. „Počty zjištěných přestupků neodpovídají našemu předpokladu, že v mezinárodní přepravě se přetížené kamiony vyskytují jen minimálně,“ překvapeně komentuje podíl zahraničních hříšníků Zdeňek Gerstner, ředitel regionálního pracoviště ČESMAD v Ústí nad Labem.
Přestože jsou váhové přestupky na ústupu, podle dopravního experta Romana Budského může mít i nepatrné překročení povolené hmotnosti fatální následky. „Přetížené kamiony jsou hůře ovladatelné. Jízdní vlastnosti se mění k horšímu a prodlužuje se i brzdná dráha. Přetížená vozidla navíc zhoršují už tak často špatnou úroveň našich silnic,“ upozorňuje na rizika dopravní expert. Dlouhodobé přetěžování se negativně podepisuje také na celkovém technickém stavu vozidel, například pneumatik či podvozku. V krajním případě může podle Budského dojít i k dopravní nehodě.
Váhu hlídají inteligentní dopravní systémy
Podle odborníků je snížení počtu přestupků ovlivněno zejména odpovědnějším chováním logistických společností, které se v posledních letech zaměřují na zavádění inovací pro kontrolu provozu. To potvrzuje i Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti RSC, největšího českého dopravce v silo cisternové dopravě. „Naše vozy jsou opatřeny senzory hmotnosti, které řidiči i dispečerovi umožňují sledovat hmotnost nákladu, včetně zatížení náprav v reálném čase,“ upřesňuje Stöhr. To je podle něj pro zajištění bezpečnosti velmi důležité.
Sypké materiály mají specifické požadavky
Sypké materiály, jako je vápno, cement nebo vápenec, jsou po naložení do cisteren nestabilní. „Řidič si prostřednictvím senzorů dokáže kontrolovat celkovou hmotnost i průběh nakládky. V průběhu jízdy se však v důsledku rychlého brzdění či prudkého kopce může materiál v cisterně posunout,“ popisuje úskalí přepravy sypkých materiálů Stöhr. Tím dojde k nerovnoměrnému rozložení nákladu, protože cisterny nemohou být z technických důvodů vybaveny vnitřními přepážkami. „Povolená hmotnost dvounápravového vozidla je maximálně 18 tun a v praxi bývá součet obou náprav kvůli tomuto problému větší,“ potvrzuje komplikace při přepravě sypkých materiálů Gerstner.
„Při detailnějším rozboru přestupků jsme zjistili, že v drtivé většině nebyla překročena celková povolená hmotnost soupravy ani jednotlivé nápravové tlaky, ale hmotnost jednotlivých vozidel v soupravě,“ doplňuje Gerstner informace z údajů Městského úřadu v Lovosicích, který zpracovává přestupky z vysokorychlostních vah z dálnice D8 ve správním řízení. U návěsové soupravy se totiž zvlášť sčítají nápravové tlaky tahače a návěsu. Váhu tak výrazně ovlivňuje posunutí materiálu k jedné straně v průběhu jízdy. „Z proběhlých správních řízení můžeme konstatovat, že váhy nejsou určeny pro vážení cisternových vozidel ani pro vážení sypkých materiálů,“ dodává Gerstner.
S odvoláním dopravci těžko uspějí
Pokud dopravce rozporuje rozhodnutí úřadu, je schopen doložit věrohodné doklady k váze vozidla a uvedené hodnoty se výrazně rozcházejí, může podle Gerstnera tento fakt vést případně až k zastavení správního řízení. Výsledné pokuty nejsou totiž zanedbatelné, každá započatá tuna nad limit je ve správním řízení ohodnocena sankcí 9 000 Kč. „Díky moderním technologiím jsme za posledních 6 let řešili pouze 4 případy zdánlivého přetížení. Přestože se potvrzují nedostatky vysokorychlostního vážení, ve třech řízeních jsme s odvoláním neuspěli. Ostatní odvolací orgán stížnosti zamítl s odůvodněním, že máme vozit méně nákladu, což považujeme za neekonomické a neekologické, nebo že cisterna není určena k přepravě vápna. Přitom jinou alternativu silniční doprava neumožňuje,“ popisuje negativní zkušenosti se správním řízením Ondřej Stöhr.
Ministerstvo dopravy zavádí na české dálnice vysokorychlostní vážení i přes uvedená úskalí. Aktuálně se nachází na pěti dálnicích, konkrétně D1, D2, D5, D8 a D35. Začátkem května se přidala dálnice D48 a v průběhu letošního léta se dynamického vážení dočká i dálnice D4. Výběr pokut z vysokorychlostního vážení kamionů má být pro obce s rozšířenou působností výhodnější. „Od příštího roku navrhujeme spravedlivější rozdělení příjmů z pokut uložených za přetížená vozidla. Obce s rozšířenou působností, které vedou příslušná správní řízení a ukládají pokuty za spáchané přestupky, budou mít dvojnásobek příjmů oproti současnosti. Administrovat přestupky za přetížené kamiony tak bude pro obce výhodnější,“ uvádí ministr dopravy Martin Kupka.
