Podíl plateb kartou v nouzovém stavu výrazně vzrostl. V malých prodejnách se nyní vrací k normálu, u e-shopů zůstává vysoký
Vysoký nárůst podílu plateb kartou se během nouzového stavu projevil kamenných prodejnách potravin, drogeriích i on-line supermarketech. Odlišný vývoj lze však sledovat v těchto týdnech, zatímco zejména u menších prodejen se obliba plateb kartou vrací k hodnotám ze začátku roku, v on-line prostředí je jejich preference stále výrazně vyšší. Podle odborníků lze předpokládat, že část spotřebitelů bude nyní karty k placení využívat častěji, záležet však bude na míře konzervatismu i objemu a způsobu nákupů.
Větší apel na preferenci bezkontaktního placení během epidemie koronaviru se v Česku projevil na výrazně větším podílu plateb kartou. Ukazují to data Sdružení pro bankovní karty za první kvartál letošního roku, podle kterých počet karetních transakcí meziročně narostl o necelých 24 procent. Konkrétně jich za toto období obchodníci zpracovali 339 milionů.
„Část konzervativních držitelů karet, kteří je pro platby nepoužívají vůbec nebo jenom příležitostně, podstoupila v době nouzového stavbu jakýsi rychlokurz v používání platebních karet či mobilů. Jednalo se zejména o objednávky v e-shopech,“ řekl výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty Roman Kotlán. Podle něj se tím tato skupina naučila platební karty buď nově používat, nebo si tuto znalost osvěžila z minulosti. „Stejně tak lze konstatovat, že určitá část provozovatelů obchodů či služeb byla v době nouzového stavu či krátce po něm nucena poptávkou po bezhotovostních platbách obstarat si platební terminál a začít karty akceptovat,“ doplnil Kotlán.
Výrazná změna u menších prodejen
Sdružení zatím nemá k dispozici data za druhý kvartál, do kterého se vyhlášený nouzový stav promítnul výrazněji. Detailnější pohled však nabízí obchodníci, jejichž provozy nebyly během koronakrize omezeny. Například malé prodejny potravin na vesnici zaznamenaly u plateb kartou výrazné změny. „Vyhlášení nouzového stavu způsobilo skokový nárůst karetních transakcí. Na začátku roku byl jejich podíl v naší síti okolo 30 procent, během koronakrize se zvýšil na zhruba 80 procent. Lidé toto doporučení vlády ve velkém následovali. Pozorovali jsme, že ze začátku nouzového stavu byly objemy nákupů výrazně vyšší a lidé se předzásobili. Tržby šly také z větších měst do menších obcí, lidé výrazně omezili cestování a nakupovali raději na venkově v menší prodejně v blízkosti svého domova,“ řekl Roman Mazák, předseda obchodního Družstva CBA, které sdružuje více než tisíc českých prodejen.
Během nouzového stavu zůstaly otevřené také drogerie. I zde byl přitom nárůst bezhotovostních plateb patrný. „Ve srovnání stejného období loňského roku vzrostl počet plateb kartou v době nouzového stavu o zhruba 25 procent oproti platbě v hotovosti,“ uvedl manažer komunikace dm-drogerie markt Jiří Peroutka. Ještě výraznější pak byl nárůst karetních transakcí u e-shopů s potravinami. Například Rohlik.cz v době nouzového stavu možnost platit hotovostí pro většinu zákazníků zrušil, ponechal ji pouze u klubu pro seniory, ostatní platby tak probíhaly elektronicky. Znovuobnovení platby kurýrovi v hotovosti zavedl on-line supermarket až více než měsíc po skončení nouzového stavu. „Tuto možnost jsme pro všechny zákazníky obnovili 15. června,“ doplnila mluvčí Rohlik.cz Zdeňka Svoboda.
Výrazný rozdíl mezi kamennou prodejnou a e-shopem
S koncem nouzového stavu se podíly jednotlivých způsobů plateb výrazně přiblížily hodnotám ze začátku roku. V současnosti to platí zejména pro kamenné prodejny. „Před nouzovým stavem byl podíl plateb kartou 30 procent, nyní je to zhruba 35 procent. Ačkoliv se jedná o určitý nárůst, z našeho pohledu je zanedbatelný. Naopak očekáváme, že v následujících týdnech se podíl ještě více přiblíží situaci ze začátku roku. Nouzový stav byl tedy spíše výjimečnou záležitostí, určitě ale nezpůsobil dlouhodobé změny z hlediska nákupního chování,“ uvedl Mazák. Mírný nárůst oproti normálu sledují v týdnech po skončení nouzového stavu také drogerie. „Platby kartou jsou preferované o zhruba 9 procent více než ve stejném období loňského roku oproti platbě v hotovosti,“ řekl Jiří Peroutka.
Naopak v případě on-line supermarketů lze nyní oproti začátku roku zaznamenat změny daleko výraznější. „Podíl bezhotovostních a bezkontaktních plateb se významně zvýšil. Aktuálně 78 procent zákazníků využívá platbu kartou předem. Před krizí to bylo pouze 39 procent a podíl se zvyšoval relativně pomalu,“ sdělila mluvčí Rohlik.cz. Podle Romana Kotlána lze přitom předpokládat, že určitá změna v návycích v používání platebních karet či mobilů může v populaci přetrvat i v dalším období a může přerůst v uživatelský trend i pro dříve konzervativnější část klientů.
Změna až s novou generací
Právě konzervativní postoj spotřebitelů je podle Mazáka důvod, proč zejména u menších prodejen obliba plateb kartou sice stoupá, ovšem velmi pozvolna. „Jedná se zejména o střední a starší generaci, která prakticky celoživotně preferuje platbu v hotovosti, pokud je to jen trochu možné. V menších obcích je tento trend silnější. Aby podíl karetních transakcí činil v menších prodejnách nadpoloviční většinu, bude nutná spíše generační výměna,“ doplnil předseda Družstva CBA. Kromě dlouhodobě neměnných preferencí je podle něj nutné zohledňovat i skutečnost, že pro menší prodejny jsou typické spíše nákupy s několika položkami, což se promítá na nižší ceně. Právě u ní je právě četnost platby hotovostí obecně vyšší.
