Počet brownfieldů na jižní Moravě narůstá. Pro řadu z nich se však daří najít nové využití

Staré nevyužívané areály a objekty, neboli brownfieldy, se nacházejí v územních katastrech téměř poloviny jihomoravských obcí. Ačkoli se jejich množství v posledních letech v regionu zvyšuje, narůstá i počet úspěšných revitalizací těchto lokalit. Díky těmto projektům se z dříve časem zapomenutých míst stávají prostory nabízející občanům služby, práci či bydlení. Obnova brownfieldů je rovněž šetrným krokem z pohledu udržitelného rozvoje, neboť brání nadměrnému rozšiřování zástavby.

V únoru letošního roku se podle databází Regionální rozvojové agentury jižní Moravy (RRAJM) a města Brna nacházelo v Jihomoravském kraji 568 brownfieldů o celkové rozloze 1271 hektarů. To je pro představu přibližně plocha dvou tisíc fotbalových hřišť či Slapské přehrady. Tyto opuštěné budovy či celé areály, sloužily dříve nejčastěji pro potřeby průmyslové a zemědělské činnosti nebo byly součástí občanské vybavenosti.

Zahraniční investory láká centrum Brna

Podle statistik počet brownfieldů v Jihomoravském kraji postupně narůstá. Na druhou stranu se zvyšuje i zájem investorů o koupi a revitalizace těchto zchátralých lokalit. „V současnosti investoři vědí, že je v ČR volných ploch nedostatek a že volba brownfieldu může být také zajímavá. Většinou revitalizace proběhne tradiční cestou, to znamená odkup – demolice původního – výstavba nového,“ popisuje Jan Hladík, vedoucí oddělení podpory investic a inovací RRAJM.

Do obnovy brownfieldů nejčastěji investují tuzemští podnikatelé, v některých případech jsou ale do projektů zainteresovány i zahraniční subjekty. Ty nejvíce lákají komerčně využitelné lokality v jihomoravské metropoli. „Příklady dobré praxe zahraničních investorů, v tomto případě developerů, jsou v Brně nákupní centrum Galerie Vaňkovka, byznys park Vlněna nebo CTPark Ponávka. Mimo Brno jsou regenerace zahraničními investory výjimkou, spíš se jedná o projekty českých právnických osob se zahraniční kapitálovou účastí,“ doplňuje Hladík.

Služby, byty i pracovní místa

Ať už kvůli svému umístění, ekologické zátěži či jiným specifikům, nabízí většina brownfieldů pro investory pouze omezené možnosti budoucího využití. Jak již bylo zmíněno, pro komerční účely, například stavbu obchodních center či kancelářských budov, jsou vhodné především lokace poblíž center velkých měst.

Řadu brownfieldů se na jižní Moravě podařilo přebudovat na podnikatelské zázemí malých a středních podniků, stejně tak se ale daří brownfieldy přeměňovat například v domovy pro seniory, kulturně-společenské areály či místa pro vznik nového bydlení, kterého je nejen v tomto kraji nedostatek. Momentálně probíhá například přeměna prostor bývalé vyškovské prádelny Chrištof v bytové jednotky pro tři stovky lidí. Obdobné projekty jsou aktuálně realizovány i v Mikulově či Šlapanicích u Brna. V hlavním městě kraje se pak na příští roky chystají miliardové developerské investice, které počítají například s obnovou chátrajícího areálu bývalé Zbrojovky či brownfieldů ve čtvrti Špitálka.

Některé zanedbané lokality dále po revitalizaci slouží jako sklady nebo , výrobny. V nejlepším případě slouží jako oblasti, kde se tvoří inovace a vývoj, aktivity s vysokou přidanou hodnotou. Vznikají tím nové pracovní pozice a příležitosti. „Je tomu již třicet let, kdy vznikl projekt Technologického parku Brno. Ten byl vybudován v sousedství kampusu VUT, nicméně v  oblasti, která dříve nepatřila k efektivně využívanému území. Dnes je to místo plné zeleně, ve kterém sídlí čtyřicet firem, jež zaměstnávají téměř sedm tisíc pracovníků v oblasti technologií,“ uvádí Jitka Sládková, ředitelka strategického rozvoje a marketingu z Technologického parku Brno.

Co nejčastěji brání regeneraci?

Snaha znovu nalézt pro chátrající zanedbané lokality v dnešním světě nové uplatnění jde ruku v ruce s myšlenkou udržitelného rozvoje. Využívání brownfieldů pro další stavební projekty je totiž jedním z řešení, jak zamezit nadměrnému rozšiřování zástavby do přírodní krajiny. I proto je možné na projekty usilující o revitalizaci těchto lokalit čerpat evropské i státní dotace. I přes jejich pomoc však může být pro investora obnova brownfieldu velmi nákladnou a částečně i riskantní operací. Kromě finančního hlediska brání jejich častějšímu využívání i složité majetkové vztahy, pod kterými jsou často tato místa vázána. Problémem bývá i komplikovaná dopravní obslužnost areálů spojená s chybějící infrastrukturou. V některých případech je překážkou pro další využití i ekologická zátěž, kterou si místo nese z doby dřívějšího využití.