Dnes je 18. 07. 2019

Obliba informačního modelování budov je u nás na úrovni Francie či Německa. Pomoci by mělo i jeho povinné využívání

Autor: Redakce
Rubrika: Z trhu
Čvn 24th, 2019
0 komentářů

Česko patří mezi první třetinu evropských zemí z hlediska obliby informačního modelování budov (BIM). K lídrům se v tomto ohledu řadí zejména skandinávské země či Velká Británie, které již v minulosti uzákonily povinnost využití BIM pro některé veřejné zakázky. Touto cestou by měl jít i tuzemský trh, a to od roku 2022. Odborníci zároveň upozorňují, že k dalšímu rozvoji BIM v českém prostředí je nutné zejména sjednocení standardů spojených s touto metodikou.

Více než 20 % nákladů na výstavbu může ušetřit takzvané informační modelování budov (BIM). Jeho jádrem je detailní virtuální model stavby, který umožňuje vizualizaci od prvního návrhu architekta až po hotový projekt. Výsledkem je efektivnější koordinace jednotlivých částí stavby a lepší komunikace mezi jednotlivými subjekty – od projektanta, přes investora až po dodavatele stavebních materiálů. Obliba tohoto řešení vzrostla podle odborníků jen v loňském roce o více než pětinu. Česko se tak díky tomu vyrovná celé řadě vyspělejších zemí.

Podle Martina Slance, ředitele divize stavebnictví ze společnosti CAD Studio, jež je jedním z předních dodavatelů BIM nástrojů na českém trhu, převyšuje popularita BIM v Česku další země na podobné hospodářské úrovni – například Slovensko, Maďarsko či Rumunsko. „V Česku je metodika minimálně stejně populární jako například ve Francii, Německu, či Polsku, ještě lépe je pak na tom Velká Británie či skandinávské země,“ uvedl.

Jeho slova potvrzuje i Miluše Trefancová z ministerstva průmyslu a obchodu. Lídry plošného zavádění metody BIM v Evropě jsou podle ní Skandinávie, Velká Británie a Nizozemsko. „Z okolních států se metodě BIM podle našich informací systematicky z pohledu státu věnují pouze v Německu. Inspirace zde je však omezená vzhledem k významnému rozdílu trhu a ekonomických možností. Ostatní sousední státy jsou za námi pozadu. Česká republika patří jednoznačně do první třetiny evropského pelotonu v oblasti BIM, v těsném závěsu za uvedenými lídry,“ doplnila.

Povinnost pro veřejné zakázky

Podle odborníků přitom hraje roli zejména to, že jiné země, které jsou s informačním modelováním budov dále než Česko, začaly s jeho zaváděním dříve. Často to znamenalo implementování přímo do legislativy v souvislosti s využitím při stavebních projektech. „Hlavní příčinu vidím v aktivitě státní správy. Tam, kde je dnes pevně ukotvená a oblíbená metodika BIM, byl dříve obrovský zájem daného státu tuto metodiku zavést, s plnou podporou vlády, s jasnou strategií a koncepcí,“ řekl Slanec.

Příkladem toho může být již zmíněná Velká Británie, kde je využití metodiky BIM od roku 2016 povinné pro veřejné zakázky. „Ve Francii se tak v rámci strategie digitalizace státní správy stalo o rok později. Německo je v tomto směru pozadu, ale potřeba této metodiky je zde zdůrazňována, do konce roku 2020 by tak naši západní sousedé chtěli mít zavedený BIM alespoň pro všechny dopravní projekty,“ sdělil Ivo Winkler, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která se zabývá prodejem otopné techniky či klimatizací.

V Česku by povinnost použití metodiky BIM pro nadlimitní veřejné zakázky měla začít platit od roku 2022, na změny se přitom pomalu začínají připravovat i tuzemské firmy. „Tyto plány jednoznačně kvitujeme, postupná digitalizace stavebního sektoru je nevyhnutelnou záležitostí, která pomůže výrazně optimalizovat náklady nejen na výstavbu, ale i údržbu staveb. Na tyto změny jsme připraveni již od roku 2014, kdy jsme v BIM vytvořili knihovnu veškerých našich produktů – od garážových vrat, přes venkovní žaluzie až po předokenní rolety,“ řekl Jan Malysz, obchodní ředitel společnosti Lomax.

Podle Winklera se lze přitom při diskuzi s některými zahraničními firmami setkat s překvapivými zjištěními. „Z našich poznatků ze zkušeností se zahraničními dodavateli se v případě některých zemí setkáváme s otázkou, co to BIM či knihovna prvků je. Nečekané je to zejména u německých dodavatelů, naopak třeba ti ze Španělska mají vše připravené,“ sdělil.

Nutnost standardizace

Ačkoliv tedy Česká republika patří z hlediska zavádění BIM mezi první třetinu evropských států, stále je dle odborníků co zlepšovat. „Některé země mají stanoveny standardy, u nás se prozatím standardy tvoří a nejsou sjednoceny,“ řekl Winkler. Podobně se na problematiku dívá i Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis, která se zabývá pasportizací a 3D modelováním. „To, že umí BIM aplikovat v bohatších západních zemích, jako je Norsko, neznamená, že je tato praxe ihned přenositelná do ČR. Musí dojít ke standardizaci, aby majitel budovy měl BIM jako praktického pomocníka, nikoliv aby musel kombinovat různý software a najímat horu dalších lidí profesionálů pro udržení evidence,“ uvedla.

Nutnost standardizace zmiňuje také Martin Slanec. „Postoje klíčových institucí v ČR jsou k metodice BIM velmi kladné, ale zatím chybí vzájemná shoda na jednotném standardu. To vidím aktuálně jako klíčové, aby se tyto důležité instituce dohodly a daly metodice BIM jeden směr,“ uvedl Slanec. Sám přitom vidí příležitost ve sjednocení informačního modelování budov v rámci celé Evropské unie, aby se všichni její členové mohli efektivně podílet na BIM projektech.

Podle Trefancové se však již příslušné české orgány zabývají i touto věcí. „Naše aktivity a srovnávání v Evropě směřují k zemím, které začaly mnohem dříve. Snažíme se je dohnat a z jejich cesty se poučit, tedy přeskočit omyly a adekvátně aplikovat funkční postupy. Velmi aktivní jsou i naši zástupci v rámci evropské standardizační organizace CEN, kde se připravují mezinárodní standardy mimo jiné i pro metodu BIM,“ uzavřela Miluše Trefancová.