Nouzový stav v našem obýváku

Současný nouzový stav, ve kterém jsme se ocitli, přinesl do života rodiny výrazné změny. Obzvlášť zátěžová situace nastává v rodinách, kde mezilidské vztahy nebyly jednoduché již před karanténou. A co s tím nyní dál?

V aktuální situaci jsme většinu času doma. Trávení společného času je hezká věc, ale nemusí být jednoduchá v situaci, kdy se snažíme skloubit práci, školní povinnosti dětí a zajištění chodu domácnosti, a navíc k tomu všemu se nám nevyhnou obavy o naše prarodiče či nemocné. „I fungující vztahy mohou být nyní vyhrocenější. Ale velmi náročné situace pak vznikají v partnerských vztazích, které dlouhodobě nefungují nebo pokud se manželé rozcházejí,” říká mediátorka Ivana Hamadová z organizace Modrá linka, která nabízí pomoc rodičům při rozchodu.

Partnerské konflikty a nouzový stav

Co by v této době, plné vypjatých emocí a obav, mohlo pomoci? „Mohlo by pomoci odložit velká témata, až pomine tento stav a soustředit se na zajištění každodenních potřeb. Říkat nahlas, jak se cítíte, a když se neovládnete, tak si to nevyčítat a obyčejně se omluvit. Společně si říct, jak to teď budete dělat a nastavit si společná pravidla. Snažit se řešit věci v klidu a nezatahovat do svých hádek děti,“ radí mediátorka Jana Pánková z Modré linky.

Dítě a hádky doma

Pokud je doma dusná atmosféra a napětí, dítě to logicky vnímá a na rodinnou situaci reaguje například zlobením či při vyhrocenějších a dlouhotrvajících sporech může reagovat nočním pomočováním, záchvaty vzteku, může se více uzavřít do sebe nebo situace využívat, jelikož pevně stanovená pravidla přestávají platit.

V tomto nesnadném čase je pro dítě obzvlášť důležité mít nějakou jistotu, bezpečí, oporu. Je důležité spolu i s dětmi mluvit o tom, co se děje, vyříkávat si možná nedorozumění, domlouvat se na společném fungování, nastavovat pravidla, která vnesou systém do nejistého času. „Dítě potřebuje vidět, že rodiče spolu dokáží komunikovat alespoň v nouzových situacích. I přes vyhrocenější komunikaci je potřeba dítěti zdůrazňovat, že to, co se děje, není jeho vina,“ říká Eliška Plánská, psycholožka Modré linky, která pomáhá dětem při rozvodu rodičů.

Dopřejte dítěti on-line kontakt s blízkými

Pro dítě je nyní důležité zajištění alespoň on-line kontaktu s oběma rodiči či dalšími příbuznými. Podpořte jeho kontakt s kamarády, spolužáky, učiteli či psychologem. Ptejte se dětí, co by potřebovaly, projevte zájem o jejich pocity a prožívání současné situace (rodinné i koronavirové), dopřejte jim i sobě klid a soukromí.

A čím můžete svému dítěti prospět možná nejvíce? Postarejte se o sebe a své potřeby. Pokud bude dítě cítit, že vy jste v pořádku a v bezpečí, bude se tak cítit i samo. Nedělejte si z dítěte partnera ani terapeuta, ale vezměte zodpovědnost za sebe a buďte v kontaktu s přáteli a nebojte se využít i odbornou podporu.

„Je na vás, k čemu nouzový stav využijete, máte to ve svých rukou. Může pomoci poukázat na zdroje, o kterých možná ani nevíte, že je máte, upevnit v tom, co funguje, přinést vděk za to, co máte a zvládáte. Všechno má svůj čas, přijde den, kdy se půjdeme bez roušek prodýchat na čerstvý vzduch,“ dodává Ivana Hamadová.

• TISKOVÁ ZPRÁVA LINKY DŮVĚRY MODRÉ LINKY

Ukázkový dotaz:

Dobrý den, Modrá linko,
no on ten den teda moc dobrý není, asi pro nikoho. Jsem v invalidním důchodu, jsem vlastně jen doma, ale stejně mám hrozný strach, že chytnu ten koronavirus. Já nikam nechodím, s dcerou si telefonujeme, ale i tak mám strach, někdy mě to úplně přemůže, až mám pocit, že omdlím. Taky mám strach, že mi dojdou léky a já budu muset pro ně dojít. Jak mám tuhle hrůzu zvládnout? Máte pro mě nějakou radu?

Marie, 52 let

_________________________

Dobrý den, Marie,

vážíme si důvěry a upřímnosti, se kterou se na nás obracíte. Ptáte se nás, jak zvládnout tu „hrůzu“ – tedy současnou situaci, ve které pociťujete výrazný strach. Zůstáváte doma, ale máte také obavy z toho, že budete muset jít pro léky. Je moc dobře, že si říkáte o pomoc. Není to vůbec samozřejmost, že se o sebe takto staráte.
Píšete o strachu, který máte. Mít strach je za současného stavu úplně přirozené. Pokud je ho tak akorát, bývá vlastně dobrou pomocí, která vede k zodpovědnému chování (třeba zbytečně nechodit ven, nosit roušky, mýt si ruce). Pokud je strachu více, může člověka opravdu omezovat a zahlcovat, jak píšete. Někteří lidé strach buď nepociťují, nebo jej popírají, situaci zesměšňují a dělají si legraci z existujících opatření, nebo je zcela ignorují. Říkám si, že pociťovat strach a uvědomovat si ho je lepší, než tato možnost. Teď je ale důležité strach zmírnit tak, aby byl snesitelný a nepřemáhal Vás.

Určitě jsou tu možnosti, které můžete ke „zkrocení strachu“ vyzkoušet. Vždycky je tu určitý nezbytný základ: zachování určitého režimu a řádu, který dává oporu a jistotu. Vstávání a uložení ke spánku v přibližně stejnou denní hodinu, pravidelný čas k práci (třeba v domácnosti) i odpočinku. K tomu patří, pokud je to možné, dobrá životospráva: spánek, strava, tekutiny v dobré kvalitě i množství, dostatek pohybu (i doma se dá cvičit, dnes je například k dispozici hodně cvičení na doma online), pobyt na čerstvém vzduchu a slunci (třeba si otevřít okno, pobýt na balkoně), smysluplná náplň dne, kterou si člověk předem naplánuje – například den, půlden nebo i několik hodin dopředu, jak je to možné.

Jistě je prospěšné také relaxovat – autogenní tréning, progresivní svalová relaxace, meditace – návodů a programů je možné najít celou řadu například na YouTube. Je to vhodné jak preventivně, tak i ve chvílích, kdy na Vás přichází silnější obavy. Relaxace aktivuje systém, který člověka zklidňuje a navozuje pocit klidu, podporuje lepší náladu.

Pokud Vás potká velký nápor strachu, můžete využít techniky dýchání – delší nádechy i výdechy (výdech o něco delší, než nádech). Je možné také zkusit „krabicové dýchání“: 1. nádech – počítat do čtyř, 2. pauza – počítat do čtyř, 3. výdech – počítat do čtyř, 4. pauza – počítat do čtyř. Opakovat, než člověku bude lépe. Také pomáhá hlouběji dýchat a přitom pozorovat okolí, v duchu či nahlas si pojmenovat, co vidím. Stačí úplně obyčejně popisovat – „vidím mobil, má bílou barvu, značka Sony; vidím tužku, modrou, není ořezaná…“. Můžete zkusit i jinou techniku, která je založena také na hlubším dýchání a uvědomění si všeho, co vidím, slyším, hmatám, čichám, chutnám; pěkně jedno po druhém. Odvede to pozornost a pomůže ke zklidnění.
Doporučuje se také jedna technika, která může znít zvláštně. Dát strachu jasně určený prostor, třeba si říct, že strachovat se budu od 9 do 10 ráno. Když strach přijde jindy, je třeba si říct – ano, mám strach, to je v pořádku, ale odložím ho na pro něj určenou dobu. V určenou dobu si můžete strach uvědomit a pozorovat, pokud bude silný, prodýchat nebo použít jinou techniku, můžete ho s někým sdílet apod. Samozřejmě, je to jen na Vás, co vyzkoušíte, každému vyhovuje něco jiného.

Máte také velkou obavu z toho, že budete muset jít ven z domu. Je to pochopitelné a je dobře, že ven nevycházíte a chráníte se. Myslím, že ven ani vycházet není nutné – nyní je spousta dobrovolníků, kteří léky mohou vyzvednout, pokud jim přepošlete elektronický předpis. Můžete si najít číslo na nejbližší linku důvěry a říci si o kontakt, nebo hledat na internetu.
Přejeme, abyste situaci zvládla co nejlépe. Vždycky můžete volat na linku důvěry, nebo si říci o 30 minutovou terapii po telefonu či online na www.terap.io.

Držíme Vám palce, pokud bude třeba, jsme Vám k dispozici.

Modrá linka

Kontakty jsou uvedeny na www.modralinka.cz
Telefony dostupné každý den od 9. do 21. hodiny – 608 902 410, 731 197 477 a Skype: modralinka
help@modralinka.cz
chat.modralinka.cz (nyní otevíráme chatové místnosti každý den od 12. do 21. hodiny)