Nemocnice nakupují vybavení operačních sálů za miliony. Musejí totiž splnit náročné hygienické standardy
Až do milionů se šplhají částky na zajištění čistoty na operačních sálech českých nemocnic. Náročnost vybavení podle odborníků závisí na požadavcích konkrétního zdravotnického zařízení. Jen vybavení operačního sálu vzduchotechnikou a nutným laminárním prouděním se však pohybuje v milionech korun. Další položkou jsou dezinfekce, které stojí desítky tisíc až půl milionu korun. V neposlední řadě zvyšuje náklady provoz vzduchotechniky a rekuperace, tedy zajištění výměny vzduchu s minimální ztrátou tepla.
Základní požadavky na nemocnice v oblasti technické vybavenosti a čistoty prostředí vymezuje vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. Nemocnice na dezinfekční prostředky v širším slova smyslu v některých případech vynakládají i miliony korun. Například pardubická nemocnice před lety vypsala zakázku na dezinfekční prostředky s pořizovací cenou 7,7 milionu korun. Nemocnice ovšem investují peníze i do pracích linek, které zároveň dezinfikují prádlo, včetně toho operačního. Cílem je, aby si pacient z pobytu v nemocnici neodnesl třeba infekci, se kterou do nemocnice ani nepřišel. Před dvěma lety si novou kontinuální prací linku pořídila též plzeňská fakultní nemocnice. Stála ji 18,6 milionu korun. Prádelna pere, dezinfikuje a žehlí ložní, operační a osobní prádlo zaměstnanců ze 174 zdravotnických a 34 nezdravotnických pracovišť obou areálů fakultní nemocnice. Celkem je to až 6 tun každý pracovní den.
U dezinfekcí je jednou z využitelných možností například i UV záření. Jedná se o takzvanou germicidní dezinfekci. Ta se provádí v místech se zvýšenými nároky na čistotu z důvodu minimalizace nebo zamezení výskytu infekcí. Dezinfekční účinky ultrafialového záření jsou totiž značně silné. „UV záření poškozuje DNA a působí na všechny druhy bakterií, pouze se liší doba potřebná k usmrcení daného druhu bakterie,“ uvedl Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont, která se na oblast čistých prostor specializuje. Systém funguje na principu poškození DNA bakterie, což znemožní její další reprodukci. Bakterie mají přitom cyklus rozmnožování velmi krátký. Ve zdravotnictví se tato technologie používá na povrchovou sterilizaci vyšetřoven, sálů a ordinací, kontinuální sterilizaci vzduchu nebo sterilizaci vody.
K usmrcení bakterií je možné využít i ozonovou dezinfekci. Ke tvorbě ozonu se používá ozonový generátor, který vyrábí ozon z kyslíku obsaženého ve vzduchu vysokofrekvenčním koronovým výbojem. Vytvořený ozon je možné využít k čištění prostoru nebo tvorbě ionizované vody, vhodné k výplachu úst nebo dezinfekci vody. Ozon se během 2 až 3 hodin samovolně rozpustí zpět na kyslík. Podle Marcely Půčkové ze Znojemské nemocnice se k dezinfekci operačních sálů a přilehlých místností využívají také různé dezinfekční roztoky. Ty se přelévají do označených kbelíků, odkud se na povrchy nanášejí čistou mulovou rouškou. „Dezinfekce probíhá v ochranných rukavicích, vlasy kryje čepice, ústa a nos ústenka,“ vysvětluje MUDr. Půčková.
Podle technického ředitele společnosti Frigomont Petra Píši se vyšší požadavky na čistotu prostředí týkají nejen nemocnic, ale i výroby některých komponentů letadel, přístrojů nebo vesmírné techniky. „Moderní průmysl vyžaduje obecně vyšší požadavky na čistotu prostředí,“ uzavřel Píša.
