Komentář: Vědecké studie neukazují na příčinnou souvislost mezi opalováním v soláriích a vznikem melanomu
V posledních dnech jsme stále častěji upozorňováni na riziko vzniku rakoviny kůže v důsledku opalování v soláriích. Žádná vědecká studie však doposud nepotvrdila příčinnou souvislosti mezi tímto onemocněním a opalováním v moderních soláriích, jež splňují přísnou normu Evropské unie. Informace o tom, že solária zvyšují riziko melanomu až o 75 %, je navíc značně zavádějící.
Zprávu, podle níž dochází v případě návštěv solárií k až 75% zvýšení rizika vzniku melanomu, vydala Světová zdravotnická organizace. Jak ale upozorňuje American Suntanning Association na svých webových stránkách (www.americansuntannig.org), tato informace je značně zavádějící, protože kombinuje data z lékařské fototerapie, dále z nekontrolovaného opalování na domácích soláriích, a konečně z komerčních profesionálních solárií. Rizika vzniku melanomu se u jednotlivých druhů přístrojů poměrně značně lišila. Zatímco u lékařských zařízení se pohybovala kolem 96 % a u domácích na 40 %, komerční solária zvyšovala podle studie riziko vzniku melanomu o statisticky bezvýznamných 6 %. Data byla posléze zkombinována na výsledných 75 %, která bývají naprosto mylně vztahována právě na komerční solária.
Do dnešního dne tak neexistuje žádná vědecká studie, jejíž závěry by potvrzovaly, že mírné opalování v moderních soláriích, která splňují přísnou normu Evropské unie, zvyšuje riziko rakoviny kůže. Oproti tomu jsou k dispozici výsledky několika vědeckých výzkumů, které potvrzují, že solária jsou zdrojem vitaminu D a pomáhají bojovat proti jeho nedostatku. Nejnovější vědecké poznatky dokonce uvádějí, že pravidelné mírné expozice UV záření snižují riziko rakoviny prsu, prostaty, tlustého střeva, konečníku a děložní sliznice. Podle našeho názoru jsou tak přínosy rozumného vystavování se UV záření mnohonásobně vyšší než možná rizika s tím spojená.
Česká asociace zdravého opalování zastává v otázce rizika vzniku rakoviny kůže názor, že jedním z rizikových faktorů je spálení kůže, obzvláště opakované, nikoliv však mírné opalování. Proto je lidem s fototypem I, kteří se ihned spálí, silně doporučováno se neopalovat a nenavštěvovat solária. Za hlavní rizikový faktor rakoviny kůže považujeme genetické předpoklady. Melanom se totiž často vyskytuje u lidí, kteří se UV záření nevystavují. Stejně tak je možné jej často najít na takových částech těla, která nebývají opalována. Na základě vědeckých a lékařských poznatků o působení UV záření na lidské tělo se ztotožňujeme s názorem, že o škodlivosti či prospěšnosti tohoto záření vždy rozhoduje způsob, jakým je využíváno. Prospěšným pro naše zdraví je opalování rozumné, během něhož se řídíme svým fototypem. V závislosti na něm pak vystavujeme svou kůži UV záření pouze na tak dlouhou dobu, aby nedošlo ke spálení.
Velmi často však dochází při kritice UV záření k záměně pojmů opálení a spálení kůže. Rozdíl mezi nimi je přitom zcela zásadní, neboť se jedná o dvě odlišné skutečnosti. Opálení je naprosto přirozený proces, během něhož není kůže poškozována, a naopak ji pomáhá chránit před spálením. Oproti tomu spálení, obzvláště opakované, může kůži poškodit. Proto je třeba se mu vždy důsledně vyhnout, a to ať při pobytu na slunci, nebo v soláriu. Tam opalování probíhá pod dohledem vyškoleného personálu a dle přísných pravidel evropské normy, která klade maximální důraz na minimalizování rizika spálení. Pravděpodobnost spálení je dále možné výrazně snížit, pokud jsou dodržována pravidla zodpovědného opalování. Mezi tyto zásady patří pozvolné zvykání na sluneční záření, přizpůsobení doby a četnosti slunění našemu fototypu a ochrana před spálením pomocí vhodného oděvu nebo krému s dostatečným ochranným faktorem.
Autor komentáře: Michal Kárych, předseda České asociace zdravého opalování
