Experti varují: Papír se v přírodě rozkládá čtyři měsíce, plasty sto let, baterie nikdy. Řešením je recyklace

Zatímco ohryzek od jablka se v přírodě rozloží už za dva týdny a papírový pytlík za čtyři měsíce, plastový kelímek se může rozkládat až sto let. Některé druhy odpadu, jako například baterie nebo sklo, jsou navíc téměř nerozložitelné a pro přírodu toxické. Zbytečnému hromadění odpadu lze přitom předejít správnou recyklací a opětovným využitím materiálů. Z ohryzku se tak může stát hnojivo, z baterií například stavební ocel.

Bioodpad patří na kompost

Zatímco ohryzek od jablka se rozloží za téměř dva týdny a banánová slupka za pět měsíců, slupka od pomeranče potřebuje k rozkladu jeden rok. Všechny biologické odpady lze přitom snadno kompostovat. K rodinnému domku si mohou lidé pořídit kompostéry v různých velikostech. Hotový kompost lze používat jako kvalitní hnojivo pro květinové záhony i trávník. V obcích lze navíc biologický odpad odkládat do speciálních hnědých nádob či na předem určená místa, a to minimálně v měsících duben až říjen.

Papír přírodu dlouho nezatěžuje

Jedním z nejlépe se rozkládajících materiálů je papír. V přírodě se rozloží už za čtyři měsíce. Papír přesto nepatří do lesa ani na louku, ale do modrých kontejnerů na tříděný odpad. Do těchto kontejnerů se sbírají různé druhy obalového papíru. Každý druh přitom vyžaduje trochu jiné zpracování, proto se odpad nejdříve třídí na jednotlivé druhy na třídicí lince a dále putuje k dalšímu zpracování. Na počátku zpracování se papír rozpouští ve vodě, papírové vlákno se dále přeměňuje na kašovitou hmotu a z té se sušením za pomoci přídavných látek, jako je klih, škrob nebo kaolín, vyrábí papír. Z recyklovaného papíru se pak vyrábějí obaly na vajíčka, ruličky pro toaletní papíry nebo kuchyňské utěrky, sešity, krabice nebo také noviny. Celulózové vlákno lze znovu použít až sedmkrát.

Celé století vydrží pet lahve

Až 100 let trvá, než se rozloží obal z nápojového kartonu od mléka nebo pet lahev. Recyklace těchto obalů je dnes již běžná a plastové materiály patří k nejčastěji recyklovaným odpadům. Nápojové kartony i pet lahve je většinou možné vyhazovat do stejného žlutého kontejneru. V některých obcích najdete i speciální kontejnery určené přímo pro nápojové kartony. Při zpracování plastového odpadu se pet lahve rozemelou na malé kousky, vyperou, usuší a následně se z nich vyrábějí vlákna, která se používají při výrobě spacích pytlů, zimních bund nebo také koberců. Nápojové kartony lze zpracovat v papírnách, protože velkou část těchto obalů tvoří papír. Zbytkové materiály, jako je hliník nebo polyethylen, mohou být v papírnách zužitkovány při výrobě páry nebo pro ohřev vody. Dalším využitím pro nápojové kartony jsou například stavební izolace, které je možné vyrobit na speciální lince, kde se obaly nadrtí a potom slisují do desek.

Baterie a elektroodpad se rozloží až za stovky let

Další kategorií odpadu, která je v přírodě téměř nerozložitelná, je elektroodpad a baterie. Například baterie se dle odhadů budou rozkládat 200 až 500 let. Do přírody ani na skládky navíc baterie nepatří, protože se z nich uvolňují nebezpečné látky. Jedinou možností je jejich zpětný odběr a ekologická likvidace. „Vysloužilá elektrozařízení, lidově elektroodpad, lze buď znovu po úpravě zužitkovat díky získaným jednodruhovým materiálům, jako jsou například kovy, sklo, plasty, či energeticky využít,“ vysvětlil David Vandrovec ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem baterií a elektrozařízení. Pro snížení množství odpadů je ideální variantou opětovné využití základních materiálů. „Ze sběrných míst elektroodpad putuje dále k recyklaci, jednotlivé spotřebiče jsou rozebrány na základní materiály a ty jsou dále tříděny a zpracovávány. Materiály, které lze dále použít, jdou opět do výroby. Například z baterií se tak může stát stavební ocel,“ dodal Vandrovec.

Sklo se v přírodě rozkládá tisíce let

Dalším z materiálů, který na planetě zemi vydrží velmi dlouho, je sklo. V přírodě se sklo rozkládá až tisíce let. Recyklace je proto u skleněných lahví v podstatě nezbytná. Ideální variantou jsou vratné lahve, které se po dezinfekci znovu používají. Ne všechny firmy však tento systém zavádějí. Skleněné lahve se šroubovacími uzávěry nebo skleničky od marmelád či přesnídávek se mohou v domácnosti opětovně používat. Nadbytečné skleněné obaly umístěte do zeleného nebo bílého kontejneru na sklo. Při recyklaci dbejte na rozlišování na čiré a barevné sklo. Vytříděné sklo se dále zpracovává, rozdrtí se na menší části a přidává se do pece při výrobě nového skla. Lze jej recyklovat téměř donekonečna.