Digitální dvojče stavby pomůže při údržbě i rekonstrukci. Využití najde metoda BIM i na realitním trhu
Digitalizace patří v současném průmyslu k nejčastěji skloňovaným pojmům. V souvislosti se stavebnictvím se pak zpravidla hovoří o metodě BIM, která by měla být od roku 2022 využívána u všech nadlimitních veřejných zakázek. Využití takzvaného informačního modelování staveb však není devízou jen nových realizací, své opodstatnění má i u starších budov. Dle odborníků by pomohla také v oblasti realitního trhu.
Metoda BIM (informační modelování staveb, někdy také informační management staveb) je proces vytváření a sdílení informačního modelu budovy. „Zjednodušeně si výstup metody BIM lze představit jako digitální dvojče stavby. Nejde přitom jen o 3D model, ale opravdu plnohodnotné převedení fyzické stavby do digitálního prostředí. Prakticky se tak jedná o otevřenou databázi všech informací o ní od počátečního projektu přes provoz až po konec jejího životního cyklu,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.
Ve fázích projektování i samotné realizace umožní metoda značnou časovou i materiální úsporu. Digitální model zaručuje velmi přesná data, na komplexním projektu mohou pracovat celé týmy projektantů najednou. Díky kompatibilitě s řadou softwarových programů lze provádět například statické či energetické analýzy. Při výstavbě zase BIM nástroje pomohou s plánováním logistiky a koordinací práce, stejně tak upozorní na případné kolize v návrzích.
BIM následně poslouží jako dokumentace skutečného provedení stavby. Databáze naplněná informacemi o použitých materiálech, prvcích a vybavení slouží jako pasport pro provoz budovy. „Toto velké množství dat umožní efektivní facility management. Správa budovy má díky tomu přesné informace o podlahových či okenních plochách k úklidu, přesně ví, kde se nacházejí dveře, napojení energie, radiátory, jističe a další prvky,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková s tím, že stejně tak jsou k dispozici kompletní informace o stavbě pro pravidelné revize a plánování údržby.
Kompletní informace o stavbě se pak v neposlední řadě využijí i jako podklad pro případnou rekonstrukci, přestavbu nebo likvidaci. V posledním případě lze průběžně aktualizovanou dokumentaci využít pro bourací práce – díky ní bude k dispozici například i kompletní soupis všech materiálů pro následné naložení s odpadem.
Využití u starších budov v majetcích krajů, měst či firem
Metoda BIM však není vyhrazena pouze novým stavbám, opodstatněné využití má i u těch stávajících. V Česku totiž existují desítky budov a areálů, které v průběhu uplynulých desetiletí doznaly četných změn. Jejich majitelé a správci tak často nemají přesnou představu o tom, jak a co vše se od původního projektu změnilo. „Typicky to jsou rozsáhlé areály nemocnic, krajských úřadů či vzdělávacích zařízení. Úřady mají mnohdy k dispozici jen základní projektovou dokumentaci, která neobsahuje změny realizované v průběhu let. Lze se setkat i s tím, že tato dokumentace úplně chybí,“ říká Drahomíra Zedníčková.
Řešením těchto problémů je pořízení komplexního pasportu budov či celých areálů. Pomocí vysokofrekvenčního mobilního 3D skeneru v kombinaci s metodami fotogrametrie a zpracováním geografických dat vznikne výkresová dokumentace skutečného provedení jednotlivých budov a právě také 3D model objektu pro programy pracující s BIM. Podobný model si například nechal v loňském roce vytvořit Jihomoravský kraj u Nemocnice Hustopeče.
Informace o nemovitostech pro projektanty a architekty
Větší využívání metody BIM by uvítali i odborníci na realitním trhu. „Dnes projektantům, architektům a dalším specialistům poskytujeme reporty o konkrétních parcelách, zahrnujeme do nich také územně plánovací informace, podklady týkající se existence inženýrských sítí a dalších omezení, které s konkrétní parcelou či nemovitostí souvisejí. Aby měli projektanti o nemovitosti ucelený obrázek, potřebují zároveň informace konstrukčního a geoprostorového rázu,“ vysvětluje Tomáš Petrů, spoluzakladatel online služby komplexního prověřování nemovitostí Nemoreport.cz.
Aby se zmínění projektanti či architekti dostali k požadovaným informacím, musejí aktuálně spolupracovat i s dalšími subjekty. „Do budoucna bude možné díky BIM koncentrovat všechna tato data na jednom místě a získat je v podstatě automaticky na jedno kliknutí. V postupném rozvoji BIM, který je momentálně stále spíše v plenkách, tak vidíme velkou příležitost, jak do budoucna ještě hlouběji spolupracovat se stavebním sektorem,“ dodává Tomáš Petrů.
