Chytrým městem se chce stát Brno i Písek. První zkušenosti jsou pozitivní

Evropská unie přechází na udržitelnou energetiku a přitom vytyčuje cíle, které znějí ambiciózně a zároveň lákavě. Představitelé Pacova a Písku již hodnotí první kroky svých měst při uskutečňování konceptu Smart City. Tamní samosprávy zatím vyzkoušely elektromobily, ale chytrých a hospodárných řešení existuje více.

Na západním okraji Českomoravské vysočiny leží starobylé město Pacov, velké asi jako Doksy, Kdyně nebo Vizovice. Kolem středověkého zámku, děkanského chrámu a židovského hřbitova tady vloni tiše jezdil automobil Volkswagen e-Up. „Zapůjčený elektromobil využívali zaměstnanci našeho Městského úřadu k běžným provozním záležitostem, například když cestovali na různá jednání,“ říká pacovský starosta Lukáš Vlček.

Z vlastní zkušenosti potvrzuje, že elektrický pohon má menší dojezdovou vzdálenost než benzínová a dieselová auta. Ovšem dodává, že pozitiva převažují – konkrétně jízdní komfort, moderní vybavení, nulové emise škodlivin, nehlučný a velmi levný provoz. Vedení města Pacov uvažuje, že bude elektrická vozidla používat i nadále. „Letos bychom chtěli vybudovat veřejnou dobíjecí stanici někde ve veřejných prostorech, možná v areálu zámku nebo na náměstí,“ upřesňuje Vlček.

K podobnému závěru dospěli v jihočeském Písku, kde Městská policie testovala nejdříve elektroskútry E.ON e-max a nyní elektromobil. „Od prosince stojí v areálu TCP Písek dobíjecí stojan a plánujeme výstavbu dobíjecích stanic na příjezdových komunikacích. Je možné, že v centru necháme instalovat stojan pro elektrokola. Rádi bychom se taky zapojili do projektu mezinárodní elektromobility, který zprostředkovává společnost E.ON,“ říká Jan Venclík z píseckého Městského úřadu.

Stále více evropských měst uskutečňuje filosofii „Smart City“

Někteří motoristé nedají na benzín dopustit, ale zásoby fosilních paliv jsou omezené. Evropská unie přechází na udržitelnou ekonomiku a pravděpodobně dosáhne ambiciózního cíle: do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o 20 % oproti roku 1990, zatímco zvýší podíl obnovitelných zdrojů a zároveň posílí energetickou účinnost o 20 %. K přechodu na udržitelnou ekonomiku navíc přispívá, že koncept Smart City uskutečňuje stále více samospráv.

„Chytré město využívá informační a telekomunikační technologie, přičemž produkuje méně škodlivin a hospodárněji čerpá energetické zdroje,“ shrnuje Evropská komise. Například Vídeň a Bratislava renovují vybrané budovy tak, aby uvnitř zůstával stále čerstvý vzduch a zároveň teplo bylo skoro zadarmo. Při těchto projektech obvykle spolupracují samosprávy, neziskové i obchodní společnosti.

Česká a moravská města plánují využívat šetrné zdroje energie

Pacov, Písek, ale také například Brno využívá odbornou pomoc dalších společností. „Do roku 2017 vytvoříme strategický dokument Smart city Brno 2050, na základě kterého chceme dosáhnout vysoké kvality života a udržitelného rozvoje,“ říká Lukáš Grůza, koordinátor projektu z brněnského magistrátu. „Hlavním cílem bývá především příprava a realizace konkrétních rozvojových projektů, které vhodným způsobem propojují jednotlivé oblasti zájmu města a jeho občanů,“ upřesňuje Lukáš Svoboda ze společnosti E.ON.

Chytrá města využívají jako dopravní pohon zemní plyn (CNG) a elektřinu, což oproti benzínu znamená zhruba poloviční, respektive čtvrtinové provozní náklady. Účinněji osvětlují veřejná prostranství a budovy, přičemž moderní zářivky vycházejí průměrně 4krát levněji než staré wolframové žárovky. Chytrá města také lépe využívají energetické zdroje, například prostřednictvím tepelných čerpadel, která spotřebují na vytápění jenom zhruba pětinu až polovinu elektřiny oproti elektrickým přímotopům.