Čeští obuvníci jsou zatím k franšízám skeptičtí. Maďaři a Litevci na nich umí slušně vydělávat

Zatímco v zahraničí jsou obuvnické franšízy rostoucím byznysem, v České republice dosud panuje k této formě podnikání skepse. Vyplývá to z údajů největšího výrobce obuvi v Evropě, společnosti Wortmann KG. Údaje také ukazují, že Češi stále více nakupují značkovou a vysoce módní obuv, chybí jim však specializované prodejny. Specializovaných obchodů s jednou značkou obuvi (takzvaných monobrandů) je v České republice totiž oproti zahraničí minimum. Mezi nejčastější důvody, proč obchodníci váhají se zavedením monobrandových poboček, patří vyšší vstupní náklady na vytvoření prodejny i neznalost moderních forem prodeje, reklamy a propagace.

Podle výhradní distributorky značky Tamaris Ivy Macháčkové, která s českými obuvníky spolupracuje již od počátku devadesátých let, vznikají v Česku prodejny zaměřené na jednu značku jen velmi obtížně. „Obchodníci zatím nemají dostatečný přehled o benefitech franšízového partnerství, jako je například marketingová podpora a zavedení vizuálního stylu prodeje. Obávají se také vstupních nákladů na úpravy prodejen i úzké specializace obchodu na jednu značku,“ upozorňuje Macháčková. Protože většina českých maloobchodníků nemá zkušenost s reklamními kampaněmi a speciálními aranžmá prostorů zaměřených na prodej (visual merchandising), je zavádění značkových obchodů v ČR oproti zahraničí jen pozvolné. Pokud již čeští obchodníci partnerství formou franšízingu zvažují, většinou se uchylují k zavedení tzv. shop-in-shopu (vyčlenění menší plochy v prodejně pro prezentaci jedné konkrétní značky).

Obuvnický franšízing, tedy provozování poboček formou pronájmu zaběhlé značky, přitom zažívá v zahraničí nečekaný boom. Výnosný byznys v podobě monobrandových obchodů s obuví již dávno kvete například v Maďarsku. Maďaři mají oproti Čechům dvojnásobek značkových obchodů Tamaris v přepočtu na počet obyvatel. Přidanou hodnotu franšíz popisuje například Gabriela Geczi, která své obchody s obuví nedávno převedla na monobrandové prodejny. „Podpora velké značky mi zajišťuje dostatek zákazníků, takže se mi vstupní náklady vrátily během jednoho roku. Na obuv, kterou prodávám, jsou reklamy v časopisech i na billboardech. Mou jedinou starostí tak je zajistit chod prodejny a mít dostatek skladových zásob,“ dodává Geczi s tím, že přebudováním multibrandových obchodů na čistý koncept jedné značky zvýšila svůj obrat o 10 %. Podle údajů společnosti Wortmann KG se jednoznačkové franšízy slibně rozvíjejí také v Litvě a Estonsku, kde je nižší kupní síla obyvatel než v Česku.