Češi jsou stále věrni zděným domům
Nejen neustálé zdražování bytů, ale také touha po klidném rodinném životě, vede čím dál více Čechů k vyhledávání pozemků na okrajích velkých měst a stavění rodinných domů. U výstavby rodinného domu čeká investory zásadní rozhodnutí – postavit zděný dům nebo dřevostavbu. V Česku podle statistik lidé více důvěřují zděným stavbám, rozhodnou se pro ni více než čtyři z pěti.
Suburbanizace zasahuje především v okolí velkých měst, kde jsou ceny nemovitostí nejvyšší. Mezi finančně nejnáročnější lokality patří Praha, Brno nebo Olomouc. „Na Brněnsku dochází k další vlně suburbanizace z prostého důvodu. Především mladé rodiny kupují raději středně velký rodinný dům pár desítek kilometrů za Brnem za stejnou cenu, jako se v Brně prodávají třípokojové byty. Nehledě na to, že pokud si chce kdokoliv koupit nový důstojně vypadající rodinný dům, předměstí Brna je jasnou volbou. Trh s takovými domy totiž v centru Brna v podstatě neexistuje,“ popisuje modelovou situaci na jižní Moravě Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb.
V Česku platí: když dům, tak zděný
Podle údajů Českého statistického úřadu byl v roce 2018 podíl zděných domů oproti dřevostavbám 84 procent. Podobné hodnoty přitom platí jak pro novou výstavbu, tak například i pro výběr již stojících staveb při sjednávání hypoték.
„Nabídka z pohledu developerských projektů a nových výstaveb je podle mého odhadu více než čtyři ku jedné ve prospěch klasických zděných domů. Dřevostavby se navíc obtížněji prodávají,“ říká Jan Kejduš z realitní společnosti Properia Group. Čísla potvrzuje i Andrea Vokálová, mluvčí Hypoteční banky. „Při sjednávání bydlení volí Češi výrazně častěji klasickou zděnou variantu v poměru osmdesát pět ku patnácti procentům.“
Při sjednávání hypotéky musí žadatel navíc překonat i jednu překážku. „Oproti standardnímu hypotečnímu úvěru je potřeba bance předložit smlouvu o dílo s dodavatelem montovaného domu. Na základě této smlouvy a požadavku klienta banka poté uvolňuje jednotlivá čerpání předhypotečního úvěru. Po kolaudaci montovaného domu je možné předhypoteční úvěr splatit úvěrem hypotečním a začít s anuitním splácením,“ říká mluvčí Komerční banky Michal Teubner.
Investice na celý život
Důvodů, proč lidé stále raději investují do zděných domů, je hned několik. Mezi ty nejsilnější patří dlouhověkost, tradice a neklesající hodnota investice. „Náročnější klienti velmi často o katalogových dřevostavbách ani nepřemýšlí. Jakýkoliv zděný způsob výstavby mají zafixovaný jako kvalitnější a trvanlivější. Druhou skupinou jsou lidé, kterým je v podstatě jedno, zda je dům zděný, nebo je to dřevostavba. Pokud tato klientela potřebuje rychle bydlet, mnohdy zvolí dřevostavbu, kde může být výstavba nepatrně kratší. Povolení a razítka ze všemožných úřadů však potřebujete na oba typy výstavby stejné. Z tohoto pohledu časově neušetří vůbec nic,“ doplňuje Kejduš.
Při zařizování domu lidé v Česku také často řeší rychlost výstavby, ta je však u každé stavby jiná. Roli hraje pozemek, požadovaná zastavěná plocha, počet pater a celá řada dalších faktorů. Obecně ale platí, že díky výstavbě u montovaných domů se může rodina nastěhovat do nového bydlení zhruba o několik týdnů dříve. „Rychlost výstavby záleží mimo jiné na tvaru budovy, počtu dělníků, mechanizaci, terénu a celé řadě dalších vlivů. V minulosti jsme například realizovali společně s opavským developerem rodinný dům, bungalov o výměře 144 metrů čtverečních, který byl vyzděný za čtyřiadvacet hodin. Časová náročnost rozvodů instalací je pak u obou typů výstavby téměř stejná. O něco déle trvají povrchové úpravy, ale výsledkem je trvanlivější a odolnější stavba,“ říká Michal Vavřínek, odborný poradce společnosti Xella, která se zabývá výrobou stavebních materiálů YTONG.
Ačkoliv se vlastníci dřevostaveb mohou v některých případech nastěhovat do nového domu rychleji, tento krátký časový úsek podle Vavřínka nevynahradí výhody, které získá majitel ve zděném domě. „Složité vícevrstvé konstrukce montovaných dřevostaveb mají v průběhu času více rizik než jednoduché zděné stěny s omítkou. Používané tepelné izolace v dřevostavbách časem degradují, nebo se stávají domovem pro mravence či jiný hmyz. Vzduchotěsnost je zabezpečena lepicími páskami a fóliemi s omezenou životností a citlivostí. Případné přestavby či rekonstrukce jsou rovněž problém. Oproti zděné stavbě jsou tyto úpravy dražší a náročnější na správné provádění,“ vysvětluje.
Pórobeton jako budoucnost ve stavebnictví
Podstatným argumentem při volbě výstavby je také materiál, ze kterého jsou zděné domy stavěny. Zdaleka už dnes neplatí, že zděný dům musí být z klasické cihly. Nejen v České republice se už desítky let využívá pórobeton, který je mimořádně populární u výstavby svépomocí. „Zdivo s omítkami a ani těžké stropy neobsahují žádné prchavé sloučeniny, které se například u dřevostaveb vyskytují. Pórobeton se vyrábí ze směsi z čistě přírodních surovin – křemičitého písku, cementu, vápna a vody. Toto složení minimalizuje mimo jiné například riziko vzniku plísní,“ dodává Vavřínek.
Zděné stavby rovněž vynikají lepším tepelným komfortem. Lehké montované konstrukce téměř neakumulují teplo. Snadněji se vyhřejí a rychleji také vychladnou. Z toho plyne, že člověk musí u dřevostaveb počítat s delším obdobím topné sezony. „Zděné stavby se vytápí sice déle, ale jakmile se topení vypne, teplo déle vydrží, protože jsou nahřáté konstrukce kolem. Funguje to i obráceně, což znamená, že lehké konstrukce se velmi rychle prohřejí, což začíná být v čím dál více teplých letních dnech velký problém. Důkazem toho jsou dřevěné krovy a jiné dřevěné podkrovní prostory, kde se v létě téměř nedá vydržet,“ uzavírá Vavřínek.
