Česká parašutistická škola patří mezi absolutní světovou špičku
Nejpopulárnější sporty v česku jsou fotbal a hokej, v posledních letech se pak na výsluní dostává například i biatlon. Stranou však zůstávají některé jiné disciplíny, ve kterých čeští sportovci patří k nejlepším na světě. Jednou z nich je sportovní parašutismus. V Česku se mu věnuje okolo 1 500 lidí a tuzemská parašutistická škola patří historicky mezi nejlepší na světě. Její špička přitom už od šedesátých let působí v Prostějově, kde se letos také uskuteční mistrovství světa v jedné z parašutistických disciplín – wingsuit-flyingu.
První skok padákem
Když v roce 1783 stál Francouz Louis-Sébastien Lenormand na vrcholu věže v Montpellier a chystal se k prvnímu skoku s padákem v historii, zřejmě netušil, kam se tento vynález posune o více než 200 let později. Rostoucí popularitě parašutismu nejvíce přispěl vynález letadla začátkem 20. století, v roce 1952 se pak z této záliby některých adrenalinových nadšenců stal oficiální mezinárodní sport. Hlavním lákadlem pro širokou veřejnost však byly až tandemové seskoky, které přišly s vynálezem padáku ve tvaru obdélníku v 60. letech.
Ve stejnou dobu se sportovní parašutismus začal postupně etablovat i v tehdejším Československu. Hlavním zástupcem v tuzemských řadách bylo Armádní sportovní družstvo Dukla Prostějov, jež po svém formování v 60. letech přivezlo z mistrovství světa v jugoslávském Bledu mimo jiné dvě zlaté medaile. Naši parašutisté sbírali v průběhu času značné úspěchy až do rozpadu Československa, na což následně navázali též čeští sportovci. „Ačkoliv u široké veřejnosti dominuje v popularitě fotbal či hokej, málokdo ví, že ve sportovním parašutismu patří Česko historicky k absolutní světové špičce. Spolu s Ruskem a Francií se díky desítkám medailí z mistrovství světa a Evropy řadíme mezi tři nejúspěšnější parašutistické země. I proto se v Česku v roce 2014 konalo mistrovství světa ve sportovním parašutismu,“ uvedl Martin Dlouhý z České parašutistické asociace.
Důležité jsou podmínky a zázemí
Klíčové pro stabilní umísťování na stupních vítězů jsou vždy podmínky a zázemí, které mají sportovci k dispozici. Největší koncentraci sportovních parašutistů lze proto nalézt na letišti právě v Prostějově. Působí jich zde více než 300. „Je to dáno z velké části historicky, v Prostějově od počátku trénovala česká parašutistická špička. Dnes jsou zdejší instruktoři vybraní z těch nejlepších z celého světa. V parašutismu se profesionalita měří často rovněž mírou bezpečnosti. Prostějovské letiště má v tomto ohledu velmi propracovaný systém. Vzdušný prostor je rozdělen pro různé disciplíny ve volném pádu i pro let na padáku. Především ale poskytuje profesionální podmínky pro seskoky z výšky 4 000 metrů, a to díky velkému turbovrtulovému letadlu pro 18 parašutistů,“ nastínil jednu z hlavních výhod Dlouhý. Právě výška seskoku přitom hraje u sportovního parašutismu klíčovou roli, dělí ho totiž na dvě základní disciplíny. Zatímco takzvaná klasická větev byla na vrcholu popularity spíše v minulosti a seskoky se v ní provádějí maximálně z výšky 3 000 metrů, současný vrcholový sportovní parašutismus lze zařadit do takřečené moderní úrovně. Typické jsou pro ni seskoky ze 4 000 metrů a větší metodická i finanční náročnost ve srovnání s klasickou větví.
Tipy na netradiční adrenalinové zimní sporty: S lyžemi do vrtulníku nebo na kole ze sjezdovky
Mezinárodní letecká asociace
Sportovní parašutismus celosvětově zastřešuje Mezinárodní letecká asociace (FAI), pod níž spadá mimo jiné i například letecká akrobacie či lety balónem. Samotný parašutismus přitom nezahrnuje pouhý výskok z letadla a následné otevření padáku, díky své rozmanitosti nabízí celkem 9 různých kategorií, v nichž se soutěží v celkem 16 disciplínách s jasně vymezenými pravidly. V tuzemsku patří mezi nejoblíbenější tandemové seskoky, zmínit lze ale také disciplíny jako freefly, kde sportovci skáčou po hlavě při rychlostech až 300 km/h, či wingsuit-flying, jenž je mnohými považován za vizuálně nejatraktivnější. Parašutisté v případě tohoto sportu používají speciální oblek, který jim umožňuje létat. Mnohdy se přitom jedná o obrovské vzdálenosti, světový rekord v tomto ohledu drží Japonec Shin Ito, jenž v roce 2012 uletěl v obleku téměř 30 kilometrů.
Druhé mistrovství světa ve wingsuit-flyingu v Prostějově
I v této disciplíně pak lze sledovat výraznou českou stopu. Na zmíněném letišti v Prostějově se totiž letos na přelomu srpna a září uskuteční teprve druhé mistrovství světa právě ve wingsuit-flyingu. „Během prvního mistrovství konaného na Floridě před dvěma lety se soutěžilo pouze v disciplíně performance, v níž se měří uletěná vzdálenost, dosažená rychlost a čas. Do letošního mistrovství bude nově zahrnuta i disciplína acrobatic, která hodnotí předem vylosované akrobatické prvky, kreativitu či technické provedení. V tomto rozsahu se tedy bude jednat o první světový šampionát v historii,“ uzavřela Tereza Partsch z pořadatelské společnosti JUMP-TANDEM.
