Zvýšená nemocnost se pojí s nástupem dětí do školek a škol, prozatím se jedná jen o běžné infekce
S nástupem dětí do školek a škol se pojí zvýšená nemocnost. Nárůst nemocnosti mezi dětmi bývá patrný pravidelně již od poloviny září a týká se nejvíce dětí předškolního věku. V roce 2016 se nemocnost v tomto období zvýšila zhruba o třetinu oproti zbytku roku, v letošním roce je zvýšení mírnější. Kromě akutních respiračních infekcí bývá zejména v mateřských školách pravidelným problémem výskyt infekčních nemocí přenášených vzduchem.
Při nástupu do školky může být dítě nemocné až třikrát do měsíce
Zvýšená nemocnost je nejvýraznější u dětí z mateřských škol, tedy u dětí ve věku 3 až 6 let. V letošním roce ale není nárůst nemocnosti podle hygieniků tak výrazný jako loni. Nejčastěji si mezi sebou děti předávají obvyklé virové infekce a infekce typické pro děti. „V roce 2016 se nemocnost v tomto období zvýšila asi o 30 %, letos zvýšení prozatím není tak výrazné. Kromě akutních respiračních infekcí bývá zejména v mateřských školách pravidelným problémem výskyt infekčních nemocí přenášených vzdušnou cestou a majících návaznost na dětský věk. Jedná se například o plané neštovice, streptokokové infekce, syndrom ruka-noha-ústa, případně výskyt parazitárních infekcí, jako je svrab nebo enteribióza,“ objasňuje lékařka a ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Brně Renata Ciupek.
Kromě klasické rýmy a chřipky hrozí dětem onemocnění horních i dolních cest dýchacích, záněty středouší, záněty vedlejších nosních dutin, kašel, záněty hrtanu nebo průdušek. Není výjimkou, že děti onemocní i třikrát během jednoho měsíce, než se adaptují na nové prostředí. „Začátkem nového školního roku plní ordinace zejména děti s tradičním virovým onemocněním, jakými jsou rýma nebo chřipka. Zvýšená nemocnost se týká převážně dětí nastupujících do mateřské školy. Nejvíce infektů dítě absolvuje ve většině případů právě při prvním nástupu do kolektivu. V tom prvním měsíci, které dítě nově tráví mezi dalšími dětmi, jsou běžné až tři infekty za měsíc,“ říká dětský lékař Stanislav Spurný.
Vyhýbat se kolektivu je hloupost, imunitu dětí bychom měli posilovat celoročně
Děti si po nástupu do kolektivu tvoří odolnost vůči patogenům, což je pro jejich zdraví do budoucna prospěšné. Nedávat dítě do kolektivu kvůli obavám z onemocnění běžnými chorobami mu může naopak uškodit. „Dát dítě do školky znamená dát mu příležitost vybudovat si vlastní imunitu. Do dospělosti by dítě mělo projít až stovkou nemocí, aby mělo později dostatečně silný imunitní systém,“ vysvětluje Spurný. Vhodnou prevencí běžných dětských nemocí a respiračních infektů je především dostatečná hygiena a zdravá životospráva, převážně vyvážený jídelníček a dostatek pohybu.
Běžná prevence ve smyslu doplňování vitamínů, pohybu na čerstvém vzduchu a spánku by však měla probíhat celoročně. Když už nemoc u dítěte nastane, je pro něj i ostatní děti nejlepší nechat jej mimo kolektiv a dát mu dostatek času na úplné vyléčení. V době zvýšené nemocnosti je zásadní strava, která by měla být bohatá na bílkoviny, ovoce a zeleninu. Posílená imunita neznamená jen prevenci onemocnění, může pomoci snížit dobu léčení a zmírnit průběh nemoci. „Důležitou složkou jídelníčku by měly být antioxidanty, například vitamín C a vitamíny skupiny B. Neméně důležité jsou látky zvané polyfenoly patřící k nejúčinnějším přírodním látkám, které působí proti volným radikálům a pomáhají posilovat imunitní systém. Najdeme je v ovoci a zelenině, ale i v rostlinných doplňcích stravy. Slouží jako prevence, ale také pomáhají snižovat délku a závažnost u již probíhajících infekcí,“ vysvětluje Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma, jež nabízí přírodní doplněk stravy Immun44 pro posílení imunity.
Začátek školy je pro děti rizikový. Jak se bránit nejčastějším onemocněním?
5 největších mýtů o imunitě: Zdravé tělo se s infekcí vypořádá samo a děti by měly být ve sterilním prostředí
V prevenci přenosu závažných infekcí má podle většiny lékařů a hygieniků zcela nezastupitelnou roli preventivní očkování, které v České republice patří k nejlepším na světě. Vysoká proočkovanost zabraňuje šíření nebezpečných nemocí, jakými jsou například příušnice nebo spalničky. „Díky očkování se v českých dětských kolektivech nešíří závažné infekce, jako například záškrt, černý kašel, spalničky, příušnice nebo dětská přenosná obrna – poliomyelitida. Společným úsilím a primárním cílem zdravotnických odborníků, zodpovědných rodičů a pedagogů by mělo být udržení tohoto příznivého stavu i do budoucna,“ uzavírá ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Brně Renata Ciupek.
