Volně šiřitelný software využívá NASA, FBI i velké korporace. Důvodem není jen výhodný licenční model, ale i bezpečnost
Již dávno neplatí, že volně šiřitelný software do korporátního prostředí nepatří. Za posledních 5 let vzrostla poptávka po open-source řešení v korporátním prostředí několikanásobně. Mírou využití se nyní plně vyrovná proprietárním řešením. Často je nasazován v kritických provozech, jako jsou bankovnictví, průmyslová výroba, zdravotnictví, nebo i v případě vládních bezpečnostních agentur. Důvodem zde není jen fakt, že je k dispozici „zdarma“.
Dříve nebyl komunitně vyvíjený open-source vnímán v korporátním prostředí zcela vážně. Občas se rozpoutala diskuze o bezpečnosti řešení s otevřeným kódem, který může kdokoli analyzovat. Dnes konkuruje volně šiřitelný software těm nejvýznamnějším proprietárním nástrojům softwarových gigantů, jako jsou Microsoft, IBM, Oracle a další. Přestože není možné zobecňovat, open-source má často při konkrétní implementaci několik výhod. Cena není jediným argumentem, protože při korporátním nasazení není ani open-source zcela bez nákladů. Stále je nutné platit za implementaci, profesionální podporu a údržbu. Odpadají však poplatky za samotný software, přesněji řečeno za licence.
Volně šiřitelný software versus proprietární řešení
Mezi nesporné výhody patří nezávislost na jediném výrobci. Volně šiřitelný software je díky otevřenému kódu možné za určitých podmínek upravovat a doplňovat o vlastní nadstavby. Pro korporátní nasazení jsou ale připravené i open-source projekty, za kterými stojí silný garant – například Red Hat. Největší výhodou je pak možnost rychlého vývoje a implementace zcela na míru.
„Diskuze, zda je lepší open source nebo proprietární řešení, je dnes víceméně vyčerpána. Situaci konkrétního zákazníka je nutné vždy posuzovat v širším kontextu: jaké má vize, jaké je jeho aplikační portfolio, jak početný a zkušený je jeho IT tým. Z toho vycházíme, a proto někdy doporučíme řešení od Microsoftu, jindy například JBoss od Red Hatu. Stále častěji se však v korporátním prostředí setkáváme se zájmem o open-source řešení, které mělo před 10 lety jen malý podíl trhu,“ upřesňuje Vojtěch Knězů, Head of Technology Unit Open Source ze společnosti Servodata.
Bezpečnost a robustnost
V kritických provozech je jedním z hlavních kritérií odolnost systému. A to jak z pohledu robustnosti řešení a možnosti rychlých úprav, tak z pohledu bezpečnosti. Není proto divu, že vládní agentury typu FBI, CIA a NSA či nadnárodní banky a pojišťovny hledají řešení s nejvyšší garancí. Jako důkaz o bezpečnosti open-source můžeme považovat i samotný fakt, že často právě tyto instituce volí volně šiřitelný software. Hlavním argumentem zde přitom určitě není nižší cena.
Otevřený kód může kdokoli analyzovat, nemá proto smysl do něj například vkládat backdoor (tedy zadní vrátka pro možný útok z venku). Kdokoli může hledat slabiny kódu. Díky tomu jsou ale bezpečnostní rizika rychleji odhalena a mohou být také rychleji opravena. „Mezi velké výhody open-source patří možnost jej upravovat a rozšiřovat podle potřeb. Licenční podmínky otevřeného softwaru obvykle požadují jen to, aby se úpravy daly k dispozici zpět komunitě. Vysokou míru bezpečnosti jsme ocenili zejména při implementacích v bankovnictví, pojišťovnictví a dalších kritických provozech,“ dodává Knězů. Význam a výhody open-source projektů si uvědomují i společnosti se silným finančním zázemím a vysokou náročností, jako například NASA, která uvolňuje některé své projekty pod vlastní licencí NASA Open Source Agreement (NOSA).
Podle údajů společnosti Red Hat se v současnosti na open-source spoléhá až 90 % společností z prestižní skupiny Fortune 500. Fortune 500 je každoroční žebříček sestavený časopisem Fortune, který představuje 500 největších amerických soukromých i veřejných korporací podle jejich hrubého obratu. Lze tedy předpokládat, že softwarová řešení s otevřeným kódem budou v nejnáročnějších provozech hrát stále větší roli.
