Čechů s neurotickými poruchami přibývá. Častěji také užívají antidepresiva

Podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) dochází v Česku k nárůstu počtu vyšetření a ošetření na odděleních a pracovištích psychiatrie. V roce 2013 bylo ošetřeno více než 600 tisíc pacientů, což představuje 4% nárůst oproti předešlému roku. Nejčastější diagnózou byla neurotická porucha, kterou provází úzkosti a depresivní stavy. Podle odborníků tak v Česku přibývá také lidí, kteří užívají antidepresiva.

V roce 2013 vyhledávaly psychiatrickou péči opět častěji ženy než muži. Jejich podíl činí podle údajů ÚZIS přibližně 60 %. U 4 pacientů z 10 se jednalo o neurotické poruchy, přičemž osob s touto diagnózou přibylo oproti předchozímu roku 5 %. „Neurotické poruchy mohou vznikat na základě prožitých traumatických událostí, z důvodu oslabení psychiky či třeba tlakem a přílišnými nároky okolí. Člověk pak začne pociťovat úzkost, špatně spí, hůře se soustředí a přidružují se mnohdy také fyzické projevy jako špatné zažívání, bolesti hlavy a podobně,“ objasňuje MUDr. Tomáš Kampe, odborný konzultant LR Health & Beauty.

Při delším trvání neurotických stavů mohou u člověka nastoupit také takzvané depresivní stavy. Nejúčinnějším způsobem jejich eliminace je odstranění příčiny problému, řada lidí se však dnes přiklání spíše k řešení těchto stavů pomocí tišících léků, případně antidepresiv. Množství jejich uživatelů se tak podle odborníků v posledních letech zvyšuje.

„Lidí, kteří užívají antidepresiva, v Česku statisticky přibývá. Sociálním faktorem jsou samozřejmě i stresové situace,“ potvrzuje MUDr. Marek Radimský, ředitel Psychiatrické nemocnice Brno. „Jedním z dalších možných důvodů, proč je těchto případů evidováno stále více, je však také to, že se zlepšila dostupnost antidepresiv, které mohou nyní předepisovat i praktičtí lékaři,“ dodává MUDr. Radimský. Zároveň upozorňuje na nutnost oddělovat neurotické poruchy od skutečných depresí s přesně definovanými příznaky a průběhem. Mít „depku“ je dnes totiž zlidověle užíváno v souvislosti s neúspěchem, nespokojeností či pocitem nepohody, přičemž s klasickou depresí má jen málo společného.

Podle údajů ÚZIS trpí nejčastěji na neurotické poruchy osoby ve věku od 20 do 64 let, kterých je zde zastoupeno bezmála 92 %. Ve více než 4 % případů jsou pak u neuróz zastoupeny také osoby ve věku od 15 do 19 let. „Zejména u dětí a velmi mladých lidí bych byl s užíváním antidepresiv na řešení úzkostí či špatného spaní velmi opatrný. Pokud se nejedná o skutečné deprese, ale pouze o nejistoty a strachy, doporučoval bych vydat se nejdříve spíše přírodní cestou. Před spaním si dát teplé mléko s medem, meduňkový či třezalkový čaj. Případně se poohlédnout po vhodných preparátech na přírodní bázi,“ radí MUDr. Tomáš Kampe.