Maminkou ve 20, 30 nebo 40 letech? Pocítíte zásadní rozdíly

České matky stárnou, tvrdí Český statistický úřad. Zatímco v roce 1990 byl průměrný věk maminek při narození prvního dítěte kolem 25 let, o více než dvě dekády později se toto číslo zvýšilo na 29,8 let. V Praze dokonce průměrný věk prvorodiček převyšuje všechny ostatní kraje – první těhotenství tu žena prožívá ve věku bezmála 31,5 let. Je tato stoupající tendence ale správná? Který věk je pro početí prvního dítěte vzhledem ke zdraví matky i miminka ideální? A v čem se liší těhotenství, porod a mateřství, když je nastávajícím maminkám 20, 30 nebo 40 let?

Cestování, kariéra, budování vztahu i bydlení, zábava, nezávislost. To bývají časté argumenty dnešních mladých dívek a žen na otázku, co od svého současného života čekají. Miminko se ve výčtu mnohdy objevuje až na pozdějších příčkách a bývá spojováno se vzdálenější budoucností, která zatím nemá konkrétnější obrysy. Věk 30 nebo dokonce 40 let pro první těhotenství tak dnes již nepředstavuje nic nenormálního. Jak ale v tomto věku reaguje naše tělo, jak žena snáší graviditu, porod i následné mateřství oproti mladším maminkám?

Maminkou ve 20 letech

V mladé dospělosti je tělo ženy po fyzické stránce na mateřství připraveno nejlépe. Podle gynekologů, porodníků i odborníků na reprodukční medicínu je ideální biologický věk prvorodičky 25 let. Žena je totiž plná sil a energie, kterou těhotenství, porod i záležitosti spojené s mateřstvím vyžadují. „Existuje tu také nižší riziko, že by se miminko nenarodilo v pořádku. Jsou-li oba rodiče zcela zdraví, není nutné obávat se genetických či vývojových vad dítěte. Také průběh těhotenství bývá u žen v mladém věku poklidný a neohrožují ho komplikace, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Samotný porod pak bývá často přirozený a probíhá zpravidla standardně,” říká přední český gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan. Po porodu se mladé maminky také rychle zotavují, protože jejich tělo je stále pružné a dokáže se s nenadálým stavem vypořádat. Při péči o dítě rovněž pociťují menší únavu, vyčerpání a lépe odolávají stresu. Problematická však může být rovina psychická. Ženy v tomto věku často studují nebo jsou teprve na začátku své kariéry, a stojí tak před nelehkým rozhodnutím – zda upřednostnit dítě, nebo se pokusit zvládnout vše najednou.

Maminkou ve 30 letech

Na rozdíl od generace našich maminek, které byly zvyklé rodit mezi 24. a 25. rokem života, je dnes docela běžné mít první dítě ve věku s trojkou na začátku. Odkládání rodičovství však s sebou přináší rizika. Plodnost se totiž po třicítce snižuje a šance na otěhotnění je menší. Zatímco pravděpodobnost otěhotnění u ženy ve 20 letech je 25 %, s překročením třicítky je to už jen 16 %, po 35. roce dokonce pouze 12 %. V tomto věku hrozí také vyšší riziko samovolných potratů. Čekárny reprodukčních klinik tak bývají často obsazeny právě věkovou skupinou 30+. „Českých párů, které využívají umělého oplodnění, je mnohem více, než by jich bylo, kdyby vše řešily dříve a včas. Lidé mají dnes bohužel často představu, že když uznají za vhodné mít konečně dítě, tak za 9 měsíců přijde. Mnohdy už nepřemýšlí o tom, že jim může početí trvat rok, dva či třeba tři,” potvrzuje Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma, která dodává na trh přírodní přípravky typu Sarapis mensis či Fertilan, jenž pomáhají párům v početí. Třicetiletá prvorodička musí také počítat s tím, že se u miminka zvyšuje riziko výskytu abnormalit, a že tu je i možnost vícečetného těhotenství. Porod je také častěji prováděn císařským řezem, protože žena ve třiceti letech už nemá tolik energie přivést dítě na svět přirozeně jako žena mladší. Zároveň se tak předejde komplikacím, které by mohly při standardním porodu nastat. Poporodní rekonvalescence probíhá po fyzické stránce déle a maminky bývají při péči o miminko také častěji unavené. Na druhou stranu mohou sobě i svému děťátku často poskytnout stabilní zázemí, na jehož budování měly dostatek času.

Maminkou ve 40 letech

Důvodů, proč žena poprvé otěhotní teprve ve vyšším věku, může být více. Za touto skutečností může stát například rozhodnutí, že se žena na roli nastávající maminky dosud necítila, na denním pořádku bývají v tomto věku ovšem i komplikace s početím. Přesto však budoucí maminky, které oslavily 40. narozeniny, nejsou ničím výjimečným. Ačkoliv se tvrdí, že těhotenství s sebou s přibývajícím věkem přináší větší rizika, vždy je potřeba brát ohled na fyzický i duševní stav dané ženy. Přesto však zralé tělo nelze srovnávat s organismem dvacetiletých dívek. U starších prvorodiček dochází častěji k samovolným potratům – až z 34 %, těhotné ženy musejí mnohdy bojovat s těhotenskou cukrovkou či vysokým tlakem,  častý bývá i porod císařským řezem. Dostává-li se dítě ven přirozenou cestou, trvá takový porod zpravidla déle. Také miminko se může narodit předčasně anebo s nižší porodní váhou. Ačkoliv mnoho starších maminek přivede na svět zcela zdravé dítě, je třeba myslet i na zvýšené riziko vrozených vad a vícečetného těhotenství. Přímo úměrná vyššímu věku prvorodičky je také doba, než se její tělo po porodu zase  zregeneruje. Čtyřicátnice  totiž už nemívají tolik sil a energie na mateřství. Výhodou oproti mladším matkám je však jejich vyzrálost, sebedůvěra, nadhled i větší psychická pohoda. Mateřství tak probíhá zpravidla v poklidu, vyrovnaně a bez většího stresu.