Pracovníci Budimexu pokračují ve stavbě poldru v Kutříně. Zřídili mostní provizorium a zakládají hráz

V Kutříně na Chrudimsku pokračuje stavba suchého protipovodňového poldru. Společnost Budimex dokončila minulý měsíc provizorní přemostění říčky Krounky, díky němuž mohou pokračovat práce bez uzavření místní silnice druhé třídy. Pracovníci firmy dále pokračují nejen v zakládání stavby hráze, ale i úkonech spojených s budováním spodních výpustí a bezpečnostního přelivu. Dílo má být hotové v roce 2027.

Práce na budoucím suchém poldru v Kutříně na Chrudimsku pokračují podle plánu. Na konci minulého měsíce zřídila firma Budimex mostní provizorium, které umožňuje rekonstrukci stávajícího silničního mostu bez nutnosti úplné uzavírky místní komunikace druhé třídy. „Mostní provizorium ušetří řidičům 35kilometrovou objížďku a umožní zachovat průjezd autobusové i nákladní dopravy,“ uvádí Petr Závadský, stavbyvedoucí ze společnosti Budimex.   

Kyvadlový provoz bude na místě trvat minimálně půl roku. Ze stávajícího silničního mostu zůstanou zachovány pouze části nynějších opěr, na kterých bude nově vybudována nosná konstrukce a nové silniční vrstvy. Pokud by firma most nezrekonstruovala, mohlo by dojít při maximálním naplnění poldru vodou k jeho zničení.

Kromě mostu aktuálně pracují přibližně čtyři desítky stavebníků i na samotné hrázi, spodních výpustech, bezpečnostním přelivu a revitalizaci dvou kilometrů Martinického potoka. „V tomto roce dále převedeme tok říčky Krounky z provizorního obtoku do vybudovaného migračního prostupu v betonové konstrukci hráze. Dále plánujeme dokončit injekční clonu pod hrází a realizovat zemní práce ve skalním podloží pod zbývajícími dilatačními úseky hráze,“ popisuje Petr Závadský.

Unikátní konstrukční řešení

Po dokončení vznikne na dnešním staveništi hráz dlouhá v ose koruny 133,6 metru s maximální výškou 17,8 metru nad úrovní terénu a šířkou v koruně 5,67 metru. Skrze tuto hráz bude procházet speciálním prostupem říčka Krounka a zároveň zde zůstane zachována i možnost migrace zvěře. Půjde o vůbec největší stavbu tohoto typu, která v Česku od 70. let vznikne. „Tato tížná betonová hráz je specifická svou konstrukcí, neboť se jedná o kompozitní těleso složené z několika druhů betonu. Návodní část hráze je z železobetonu, zatímco tížné jádro je z válcovaného betonu,“ vysvětluje Adam Barszczyński, regionální ředitel české pobočky společnosti Budimex a doplňuje:

 „Pohledové části betonových konstrukcí nejsou realizovány jako hladké plochy, ale do bednění se vkládají takzvané matrice, které vytvářejí strukturovaný povrch imitující okolní skalní prostředí.“ Retenční objem zařízení bude činit 3,6 milionu metrů krychlových. Zatopená plocha při plném retenčním objemu obsáhne 67,5 hektaru, což představuje velikost zhruba sta fotbalových hřišť. 

V budoucnu pomůže suchý poldr na Krounce ochránit před stoletou vodou oblast v povodí řeky Novohradky, do níž se Krounka vlévá. Samotné povodně v září minulého roku způsobily i přímé škody na staveništi a vedly k přerušení prací. „Jejich následné odstraňování si vyžádalo prodlení přibližně 2 a půl měsíce. Díky kvalitně zpracovanému povodňovému plánu však k dalším větším škodám na majetku nebo technice nedošlo,“ vysvětluje Adam Barszczyński.

Hotovo v roce 2027

Stavba poldru započala již před čtyřmi lety. Kvůli růstu cen materiálů a nutnosti změnit technické řešení projektu se však Povodí Labe s původním dodavatelem dohodlo na ukončení smlouvy. Pracovníci Budimexu začali s realizací více než půlmiliardové investice na začátku minulého roku. Dílo dokončí v roce 2027. 

S vodohospodářskými projekty má firma řadu zkušeností z domácího Polska. V roce 2020 dokončila nedaleko českých hranic poldr Dolní Ratiboř, který je největší protipovodňovou stavbou na řece Odře. Před dvěma lety završila rovněž rozšíření největšího evropského odkaliště Železný Most a na starosti měla taktéž realizaci protipovodňových opatření na Kladské Nise.

Stavba suchého poldru v Kutříně na Chrudimsku je jednou ze dvou zakázek, které největší polská stavební firma od vstupu na tuzemský trh v Česku získala. Zodpovědná je rovněž za zhotovení nedalekého úseku dálnice D35 mezi Džbánovem a Litomyšlí. Vedle silničních a vodohospodářských projektů má zájem i o železniční investice.