Česko se zavázalo od příštího roku výrazně zvýšit energetické úspory. Dosud však cíl naplnilo pouze ze třetiny
Česko se z hlediska spotřeby elektrické energie na osobu nachází na 11. místě z celé Evropské unie. Stát se však zároveň zavázal zvýšit své energetické úspory od příštího roku na 20 procent. Podle odborníků se to však nemusí podařit, problém v tomto směru představují zejména veřejné budovy. Výrazně lépe jsou na tom z hlediska úspor energie domácnosti, kterým pomáhají dotační programy. Ušetřené peníze se tak ve výsledku promítají i do úspor domácností, které ve druhém kvartálu vzrostly na téměř 12 procent.
Úspora spotřeby energie
Podle posledních údajů Mezinárodní energetické agentury připadala na jednu osobu v Česku ročně spotřeba 6 453 kW/h elektrické energie. Tato hodnota řadí Česko na 11. místo v rámci Evropské unie, při porovnání se sousedními státy mají vyšší spotřebu Německo a Rakousko, naopak ze zemí Visegrádské čtyřky je tuzemská spotřeba nejvyšší. Česko se přitom spolu s dalšími zeměmi EU zavázalo, že svoji spotřebu energie už v příštím roce výrazně sníží, v rámci celého společenství by se mělo jednat o úsporu 20 procent. Z hlediska konkrétních čísel by tak od příštího roku měly energetické úspory činit celkem 51,1 PJ, v přepočtu na osobu to znamená 1416 kW/h.
Podle poslední analýzy ministerstva průmyslu a obchodu se však zatím povedl tento cíl naplnit zhruba pouze ze třetiny. Úspora totiž činila 17,7 PJ. „Je otázkou, zda se Česku podaří závazek v oblasti energetických úspor naplnit. Programy na podporu zvyšování energetické efektivity přišly pozdě a jejich rozběh byl pomalý. Mimo jiné demotivačně působily administrativní bariéry spojené s čerpáním prostředků v operačních programech, ale také poměrně nízká cena elektrické energie v minulých letech,“ řekl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Největší problém představují starší stavby a veřejné budovy
Podle odborníků představují problém zejména starší stavby z ranku veřejných budov. „Jejich provoz je často neekonomický, v zimě se tak musejí vypořádat s úniky tepla pláštěm budovy, v teplém období pak kvůli neefektivnímu zastínění musí řešit dostatečné chlazení,“ řekl obchodní ředitel společnosti Lomax Jan Malysz. Jeho slova potvrzuje i loňská analýza resortu průmyslu a obchodu. Podle ní vlastní a využívá 37 ústředních institucí celkem 775 budov. Z nich ovšem 586 nesplňuje požadavky na energetickou náročnost, když nedosahuje klasifikační třídy C, která značí úsporné budovy.
Lepšímu čerpání potenciálu úspor do budoucna by podle Sedláka pomohla zejména vyšší podpora pro EPC projekty. „Mezi nejdostupnější nástroje pro snižování spotřeby patří například výměna osvětlení ve firmách spolu s instalací chytrého způsobu jeho regulace. Další řešení spočívají v komplexní rekonstrukci budov – od zateplení, přes výměnu oken až po optimalizaci systému vytápění,“ doplnil programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Domácnosti zvyšují energetické úspory
Naopak tahounem jsou z hlediska zvyšování energetických úspor podle expertů v posledních letech domácnosti. „Naše realizace v nich výrazně převyšují, zároveň od těchto uživatelů mnohem častěji zaznívá požadavek na co největší energetickou úspornost. Výrazně tomuto trendu pomáhá i dotační program Nová zelená úsporám, ve kterém mohou získat vyšší příspěvek na efektivnější řešení. Ve finále se to tak propisuje i do celkových domácích úspor,“ sdělil Malysz. Jeho slova potvrzují i data serveru Trading Economics, podle kterého vzrostla ve druhém čtvrtletí míra úspor českých domácností z 10,87 na 11,72 procenta. Dostala se tak nad dlouhodobý průměr, který činí 11,35 procenta.
Na růst úspor domácností upozorňují také finanční analytici. Podle Štěpána Hájka ze společnosti Bossa stojí za tímto trendem zejména rostoucí mzdy. Hodnota té průměrné se totiž ve druhém čtvrtletí vyšplhala na historické maximum, význam přikládá také stagnující inflaci. „Růst mezd bude nevyhnutelně v příštím roce zpomalovat a bude záviset především na tom, jak se popere tuzemská ekonomika se zpomalením globálního růstu, jak můžeme sledovat ve vyspělých ekonomikách. Vzhledem k plánovaným výdajům ke konci roku úspory pravděpodobně dále výrazněji neporostou. Růst cen by však mohl v příštím roce spolu s mzdami zpomalit, což by dostalo úspory zpět pod dlouhodobý průměr,“ uzavřel Hájek.
