Přemýšlíte nad operativním leasingem? Zorientujte se v možnostech financování
Možnosti financování vozů se neustále rozšiřují. V posledních letech zažívá boom operativní leasing, u kterého zákazník kromě měsíčních splátek nemusí řešit nic dalšího. Kdy je tento model pro uživatele výhodný a jak se v současných nabídkách zorientovat? Na to se podívejte v následujícím článku.
Vedle samotné jednorázové koupě vozidla se nabízí – ať už pro soukromníky, podnikatele, nebo firmy – hned několik dalších možností. Důvodem pro využití těchto alternativ může být například vysoká pořizovací cena vozu, ale také pravidelné servisní výdaje s autem spojené. Vždy je též vhodné myslet na finanční rezervu pro neočekávané situace.
Možnosti financování
Nejbližší alternativou ke koupi vozidla „za hotové“ je bankovní úvěr, u nějž banka nemá na obchodní transakci žádnou vazbu. Úvěr vyřeší získání potřebné částky a zákazník tak může dosáhnout na automobil ve vyšší cenové hladině. Ostatní výdaje a financování provozu však už kupující řeší po vlastní ose.
Větší návaznost na koupi vozu nabízejí značkové úvěry. Finanční společnost, která úvěr poskytuje, spolupracuje s prodejcem a na rozdíl od banky nabízí tematické benefity, jako je třeba značkové pojištění, případně servis. Splácení může být relativně flexibilní a řada společností nabízí například odložení splátek.
Poslední možností, výhodnou především pro firmy díky možnosti daňového odpisu, je pořízení auta či rovnou celé flotily na leasing. „Podstatné je přitom rozlišovat dva základní typy leasingů – finanční a operativní. Zásadní rozdíl je u nich ve vlastnických právech po doběhnutí smlouvy. Zatímco při finančním leasingu přechází na jeho konci vlastnictví vozu na zákazníka, při tom operativním zůstává vůz ve vlastnictví leasingové společnosti,“ upozorňuje konzultant společnosti Arval CZ Tomáš Kadeřábek.
Volba pro podniky
Právě operativní leasing získal v posledních letech na popularitě. Prvním důvodem je cena. Díky tomu, že vůz je stále ve vlastnictví společnosti, zaplatí klient ve splátkách kromě nákladů na provoz pouze rozdíl mezi pořizovací a zůstatkovou cenou vozu, a tedy reálnou amortizaci. Firmy si jednotlivé měsíční platby mohou přidávat do nákladů, snížit si tak daňový základ a státu odvádět méně prostředků.
Dalším plusem jsou nulové vedlejší náklady. Kromě paliva jdou veškeré poplatky spojené s užíváním vozu za vlastníkem. Povinné ručení, havarijní pojištění, pneumatiky a jejich přezouvání, servisní prohlídky – nic z toho zákazník nedoplácí. Podle typu smlouvy jsou navíc často zahrnuty v ceně služby jako poskytnutí náhradního vozu v případě nehody nebo hrazené ubytování, pokud se klient s nepojízdným autem ocitne daleko od domova a oprava vozu se protáhne.
Čím dál více klientů ale vidí v tomto způsobu zajištění vozu či vozového parku ještě další, ekologický přesah. „Firmy obecně více zvažují, jestli tu kterou věc potřebují nezbytně vlastnit. Kromě sdílení skladových i kancelářských prostor a služeb se tento trend promítá také ve vozovém parku. Takový koncept tlačí na výrobce, aby se místo neustálé výroby nových a nových produktů zaměřili na jejich kvalitu a udržitelnost. To souvisí se současným trendem, jenž upouští od konzumu a snaží se jít šetrnější cestou sdílení. Bonusem pro nájemce jsou také nulové starosti s autem, které již přestane využívat, protože o vše se postará majitel,“ vysvětluje Tomáš Kadeřábek.
Pozor na limity nájezdu
A jak to tedy funguje? Smlouvu si klient sjednává na dobu určitou, která se většinou pohybuje mezi třemi až pěti lety. Cena závisí nejen na typu automobilu, ale rovněž na limitu kilometrů, které může provozovatel ročně ujet.
Přestože před následky nehod chrání provozovatele havarijní pojistka, je potřeba si uvědomit, že ani ta nepokryje vše. V žádném případě se nevyplatí riskovat alkohol za volantem, stejně tak porušování pravidel silničního provozu. Pokuty vždy hradí nájemce – veškeré údaje v takovém případě předává vlastník Policii České republiky.
Dále si je potřeba hlídat ujetý počet kilometrů za rok, který si každý zákazník nastaví ve smlouvě. V případě, že je už v průběhu využívání jasné, že se zákazník například do běžného limitu 20 000 kilometrů za rok nevejde, je možné smlouvu dodatečně upravit. V opačném případě dojde při vrácení vozu leasingové společnosti k vyúčtování rozdílu mezi smluvním počtem km a skutečným nájezdem.
Hlídat stav půjčeného vozu pomůže aplikace
Na konci nasmlouvaného období je potřeba vůz vrátit ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení. Pozor by si klienti měli dát například při poničení interiéru cigaretou nebo při převážení zvířat. Dobrý technický stav zaručují servisní prohlídky, případně výměny provozních kapalin, které sice zákazník nedoplácí, je ovšem potřeba na ně nezapomínat. „Pro lepší přehled o důležitých termínech, servisních kontrolách či přezutí pneumatik mohou naši zákazníci využít chytrou mobilní aplikaci, která za ně důležitá data hlídá,“ upozorňuje Tomáš Kadeřábek.
Online nástroj podle něj mohou využívat i manažeři vozových parků, aby měli o jednotlivých vozidlech přehled. Přes webovou službu se snadno dostanou k informacím týkajícím se nákladů na celou flotilu, na její strukturu, nadlimitní a podlimitní najeté kilometry, případně emise CO2.
Na konci výpůjčního období má pak klient možnost vůz odkoupit, jako je tomu u běžného leasingu. „Řidič se s námi může zkontaktovat jeden až dva měsíce před koncem leasingové smlouvy. Podle odhadu najetých kilometrů vytvoříme zvýhodněnou nabídku a klient tak má dost času na rozmyšlenou, zda se pro nákup rozhodne,“ říká Tomáš Kadeřábek. Další možností je zvolit si podle aktuálních potřeb nový, větší či modernější vůz.
