Stále více Čechů postihuje mozková mrtvice. Jaké jsou možnosti terapie?
V roce 2017 končily v českých nemocnicích úmrtím nejčastěji hospitalizace pro cévní nemoci mozku, dokládají aktuální údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Lékaři u nás v posledních letech sledují mírný nárůst počtu pacientů s mozkovou mrtvicí. Existují však účinné metody prevence i regenerace. Prospěšné jsou v tomto ohledu také bylinky.
Cévní nemoci mozku sužují české pacienty. Nejnovější data ÚZIS ukazují, že v roce 2017 byly důvodem k hospitalizaci v 16,3 procentech případů. Byla u nich zjištěna nadprůměrná ošetřovací doba, která činila 13,3 dne. I přesto lidé hospitalizovaní pro tato onemocnění jim nejčastěji podlehli, a to v 9,9 procentech případů.
Cévní mozková příhoda – strašák vyspělých zemí
„V posledních letech v České republice pozorujeme mírný nárůst počtu pacientů, které postihne cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice. Ročně se jedná o přibližně 47 tisíc osob,“ říká profesor Jaroslav Michálek z brněnské kliniky Cellthera. V globálním měřítku patří mozková mrtvice mezi jednu z nejčastějších příčin úmrtí. Nastává v případě, že je do některé části mozku snížen nebo zcela přerušen přísun krve v důsledku vytvoření krevní sraženiny. Následně dochází k odumření mozkové tkáně. Cévní mozková příhoda se hojně objevuje u lidí s vysokým krevním tlakem. Mezi rizikové faktory patří také obezita, diabetes nebo vysoká hladina cholesterolu v krvi. „Mozkové mrtvici je možné poměrně účinně předcházet. Důležité je nekouřit a dodržovat zdravý životní styl,“ uvádí základy prevence Jarmila Podhorná, odbornice na gemmoterapii (medicínu pupenů) ze společnosti Naděje. Při prevenci cévních mozkových příhod a vůbec veškerých cévních problémů je třeba se nejprve zaměřit na očistu cév. V tomto směru jsou úspěšné bylinky. K nejlepším patří echinacea, pelargonie a gotu kola.
Dále je důležité přispět k regeneraci cév. Na jejich zpevnění, rozšiřování a tím zrychlení průtoku krve dobře působí především gemmoterapeutika (výtažky z pupenů). „Nejúčinnější jsou gemmoterapeutika jako kaštan jírovec, jeřáb oskeruše, kotvičník zemní a hlavně jinan. Ke zpevnění cév může pomoci tinktura z pupenů z černého bezu a lnice. Důležitá je též péče o játra, která ke zlepšení cévních problémů přispívá,“ říká Podhorná.
Regenerace pomocí bylin i kmenových buněk
Pokud člověka mozková mrtvice postihne, důležité je co nejdříve zahájit léčbu. Rozpuštění krevní sraženiny by mělo proběhnout do tří, maximálně čtyř a půl hodiny. Lze tak zabránit trvalým následkům. Při rehabilitaci po cévní mozkové příhodě mohou být prospěšné bylinky. Vhodná je třezalka, která pomáhá k obnově nervového vlákna. „Nejlépe účinkuje v kombinací pitné kúry, obkladů a masáží třezalkovým olejem,“ upozorňuje Jarmila Podhorná. Pro podporu regenerace a obnovy mozkové tkáně je vhodný bělotrn kulatohlavý.
Zdravotní stav pacientů po mozkové mrtvici však nelze vždy zlepšit pouhou rehabilitací. Medicína ale pokročila a v současné době existuje i v takovém případě řešení. „V rámci klinického výzkumu sdruženého v Mezinárodním konsorciu pro buněčnou terapii a imunoterapii jsme ukázali, že vlastní kmenové buňky získané výhradně z jejich tukové a pojivové tkáně dokáží významně utlumit chronický zánět v místě postižení mozku a zároveň regenerují podpůrnou mozkovou tkáň,“ uvádí profesor Michálek. Je však třeba, aby pacienti upravili svůj denní režim – pravidelně cvičili a změnili jídelníček. „Nejlepších výsledků dosahujeme u lidí, kteří aktivně spolupracují. Můžeme se pochlubit i zcela uzdravenými pacienty po mozkové mrtvici,“ dodává profesor Michálek.
