Pro polovinu českých rodin je začátek školního roku kritický. Neúplné rodiny shánějí tisíce na školní výbavu nejhůře

Blížící se začátek školního roku představuje výraznou finanční zátěž pro tisíce českých rodin. Vybavení prvňáčka přijde dle průzkumu agentury Ipsos pro Profi CREDIT na téměř 4 tisíce korun, dalších zhruba 11 tisíc poté rodiny vydají během školního roku. Až 20 % českých rodin přitom nezvládá na nečekané finanční výdaje reagovat. Nejohroženější jsou neúplné rodiny s více dětmi, lidé s nízkým vzděláním a lidé s nízkými příjmy.

Mezi nejdražší položky, za které musejí rodiče školou povinných dětí platit, patří dle výzkumu společnosti Provident učebnice, sportovní obuv a oblečení. Za tyto i další školní pomůcky zaplatí české rodiny průměrně 2 034 korun za jedno dítě. Kromě nákladů na samotnou výbavu poté musejí rodiny řešit také další výdaje. Mezi ty největší patří platby za zájmové kroužky. Za ty platí 20 % domácností se dvěma školáky dokonce více než 5 000 korun. Více než polovina prvňáků má pak dle údajů PROFI CREDITU vlastní mobilní telefon. Pořízení elektroniky tak může znamenat další nemalé investice.

• Čtěte také: Důraz na preventivní péči se vyplácí. SOS dětské vesničky pomohly v prvním pololetí více než tisícovce dětí

To, že mají problém náklady spojené se začátkem roku pokrýt, potvrdilo Providentu 52 % českých domácností. Většině z nich se však daří na výbavu školáků našetřit v průběhu roku. Češi jsou tak na rozdíl od jiných národů v půjčování na přípravu do školy zdrženliví. Právě neuvážené půjčování peněz je totiž dle odborníků velmi rizikové. „Půjčka se může zdát ideálním a rychlým řešením tíživé finanční situace, ve výsledku ale může pro rodiny znamenat ohromné problémy. Celá řada lidí neřeší následky nesplácení dluhů, což může vést až ke ztrátě bydlení,“ komentuje Jana Pěchová z neziskové organizace SOS dětské vesničky, které pomáhají rodinám ohroženým odebráním dítěte, a dodává, že až polovina dětí je rodinám odebrána právě z ekonomických důvodů.

Finanční gramotnost

Neuvážená manipulace s penězi souvisí dle odborníků především s ekonomickou situací českých rodin, ale též s jejich finanční gramotností. Dle měření ministerstva financí má více než polovina Čechů nižší úroveň finančních znalostí. Nejhůře jsou na tom lidé se základním vzděláním, ekonomicky neaktivní lidé nebo lidé s nízkými příjmy. Horší znalosti pak prokazují také mladší lidé do 29 let věku. Právě tyto skupiny jsou tak nejohroženější i v případě nenadálých výdajů. 20 % lidí dle zjištění nezvládne reagovat na aktuální výdaj, jímž může být například koupě pračky. Téměř třetina dotázaných by pak v případě výpadku měsíčního příjmu nezvládla situaci bez půjčky. Zhruba 10 % českých rodin pak dokonce žije na hranici příjmové chudoby. „Nejohroženější jsou neúplné rodiny nebo rodiny, které vychovávají více než 3 děti. Právě děti jsou přitom oběťmi tíživé situace nejčastěji. S podobnými rodinami je proto třeba průběžně pracovat a finanční gramotnost v nich posilovat tak, aby nedocházelo k odebrání dětí,“ dodává Jana Pěchová ze SOS dětských vesniček.