Dnes je 5. 11. 2024

Podíl obnovitelných zdrojů energie v Evropě roste. Na cestě k uhlíkové neutralitě budou stěžejní chytré technologie

Autor: Redakce
Rubrika: Cestování
Kvě 25th, 2021
0 komentářů

V celé Evropské unii se v roce 2020 poprvé vyrobilo více elektrické energie z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv. Aby ale EU dosáhla svých cílů směřujících k uhlíkové neutralitě, musí se podíl solární a větrné energie v současné dekádě skoro ztrojnásobit. Pomoci by v tomto úsilí mělo i zavádění Smart Grids. Tyto chytré sítě nejen zvětší kapacity distribučních soustav, ale navíc umožní i real-time komunikaci všech jejich prvků, což je pro větší zapojení obnovitelných zdrojů energie klíčové. 

Obnovitelné zdroje energie (OZE) se na celkové produkci Evropské unie v roce 2020 podílely z 38,2 procenta, naproti tomu fosilní paliva vyprodukovala „pouze“ 36,97 procenta elektrické energie. Podle energetických think tanků Ember a Agora Energiewende to bylo poprvé, co OZE překonaly zdroje jako plyn a uhlí a staly se pro EU hlavním zdrojem energie. Z pohledu jednotlivých států si pak loni stejný historický úspěch připsalo i Německo a Španělsko. 

Na špici evropských zemí v podílu sluneční a větrné energie na celkové produkci elektřiny stálo loni Dánsko s 62 procenty (oproti 51 procentům v roce 2015). To bylo bezmála dvakrát tolik, než kolik vyrobilo druhé Irsko s 35procentním podílem (23procentní podíl v roce 2015). Evropská unie chce podle svých plánů v roce 2050 dosáhnout ve výrobě elektrické energie uhlíkové neutrality. V roce 2030 by to mělo být o 55 procent méně skleníkových plynů. 

Podle zástupců think tanků evropskou sedmadvacítku čeká i přes loňský úspěch ještě spousta práce. „Obnovitelné zdroje překonávající fosilní paliva jsou důležitým milníkem vpřechodu na čistou energii vEvropě. Nebuďme však uchlácholeni. Zelená dohoda pro Evropu (European Grean Deal) – naše reakce na klimatickou krizi – vyžaduje přibližně 100 terawatthodin ročních přírůstků obnovitelných zdrojů, což znamená zdvojnásobení rychlosti zavádění  oproti roku 2020. Programy obnovy po pandemii tedy musejí jít ruku vruce se zrychlenými opatřeními voblasti klimatu,“ řekl Patrick Graichen, ředitel Agora Energiewende. 

Nepředvídatelnost OZE pomohou uřídit chytré sítě 

Masivní zapojení dalších obnovitelných zdrojů energie, které think tanky i sama Evropská unie v následujících letech očekávají, se neobejde bez modernizace stávající infrastruktury. Podle Štěpána Chalupy, předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie, má Česko má ve srovnání sjinými částmi Evropy poměrně robustní síť, což plyne zvysoké technologické vyspělosti jak zminulého období velkých centrálních zdrojů, tak i zpřípravy provozovatelů soustav na decentralizaci vposledních letech. I tak ale současným nárokům již přestává stačit. 

Je před námi zásadní a zrychlené tempo rozvoje decentrálních obnovitelných zdrojů a síť se musí intenzivně, rychle a kontinuálně připravovat na velké množství výroben menších velikostí a situaci, kdy významná část vyrobené energie je spotřebovávána vmístě či poblíž výroby. A to proto, aby bylo možné vyhovět rostoucímu množství domácností a podniků, kte si budou chtít vyrábět vlastní, čistou a levnější elektřinu,“ vysvětlil Štěpán Chalupa. 

Page BreakNa území distribuční společnosti EG.D je v současnosti instalováno přibližně 1 000 megawattů elektrického výkonu ve fotovoltaických elektrárnách, což podle této společnosti představuje v porovnání se zbylým územím Česka podstatně vyšší penetraci. „Nyní je pro nás stěžejní zajistit v dostatečném předstihu modernizaci a rozvoj nejen primární technologie silových prvků distribuční soustavy, ale především dispečerských řídicích aautomatizačních systémů. Díky tomu budeme i nadále schopni bezpečně a efektivně řídit distribuční soustavu, do níž budeme muset implementovat a připojit nejen nové zdroje, ale i další nové sektory a technologie, kam patří například energetická společenství či elektromobilita,“ sdělil Libor Kolář, vedoucí Managementu sítí astrategických projektů EG.D. 

S modernizací distribuční soustavy na takzvané Smart Grids již společnost začala v rámci přeshraničního projektu ACON, který do roku 2027 realizuje společně se Západoslovenskou distribučnou. Projekt, jenž vyjde na 270 milionů Eur a z části jej zafinancuje Evropská unie, vedle navýšení kapacit stávajících distribučních soustav přinese i širší zapojení chytrých technologií. Ty umožní real-time komunikaci prvků v síti, jejich monitoring, ovládání a aktivní řízení spotřeby energie v rámci celé soustavy. 

Právě bez chytrých technologií se totiž moderní sítě s větším podílem OZE neobejdou. „Obnovitelné zdroje energie jsou na rozdíl od těch konvenčních hůře předvídatelné. Větrné turbíny a fotovoltaické elektrárny jsou závislé na počasí a jejich výkon se tak nedá přesně předpovědět. Zapojení chytrých technologií – zejména real-time komunikace v rámci distribuční soustavy, chytrých prvků, jako jsou větrná čidla či smart metery u samotných spotřebitelů – však umožní distribuci energie v rámci celé distribuční soustavy optimalizovat a efektivně řídit,“ vysvětluje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D. 

S nezbytností zavádění Smart Grids řešení souhlasí i předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Zavádění technologií chytrých sítí je pro přebudování energetiky vtom smyslu, jak ho očekáváme, tedy opřené o velké množství výroben OZE, řízení spotřeby, sdílení obnovitelné energie a akumulace s využitím všech technologií P2X, naprosto klíčové. Bez chytrých řešení a vzájemně komunikujících zařízení by rozvoj OZE za současného udržení stability a jistoty elektrizační soustavy byl pravděpodobně neproveditelný,“ vysvětlil Štěpán Chalupa. 

Nezbytnost zapojení chytrých technologií, zejména efektivní práce s daty za účelem řízení celé distribuční soustavy, potvrzují i zahraniční experti. Projekt TESTBED, který za podpory Evropské unie proběhl na britské univerzitě v Durhamu, zjistil, že díky Smart Grids lze zvýšit podíl OZE zapojených do distribuční soustavy z 20 na 70 procent.