Dnes je 1. 08. 2021

Datové sítě v největších českých městech modernizují. Odborníci do budoucna prosazují jejich vzájemné sdílení

Autor: Redakce
Rubrika: Cestování
Čvn 29th, 2021
0 komentářů

Největší česká města volí u svých metropolitních datových sítí odlišný přístup. Brno má za sebou čerstvou modernizaci a hlavní město se na ni připravuje, naproti tomu v Ostravě podobný krok neplánují. Liší se také přístup k vlastnictví a provozu sítí. Zatímco většina měst využívá zpravidla kombinaci vlastních a soukromých zdrojů, Brno se vydalo cestou jednotného vlastnictví města. Podle odborníků však nelze říci, která ze sítí je nejvyspělejší. Pro určení totiž nejsou dána jednoznačná kritéria. Z globálního hlediska pak vyzdvihují metropolitní sítě zejména v Číně, kde razí progresivní přístup. 

Poměrně standardním modelem v případě tuzemských měst je kombinace vlastních zdrojů sítí, případně využívání těch externích. Takový přístup je typický i pro hlavní město. „Praha pro zajištění výkonu správních činností nevyužívá vlastní optickou síť, ale provozuje WAN metropolitní síť formou pronajaté služby od společnosti TMCZ. Tato síť neposkytuje služby přímo obyvatelům, ale propojuje úřady městských částí a organizací zřízených městem. V součtu se jedná o zhruba 200 lokalit. WAN propojení lokalit je až na výjimky řešeno pouze externími zdroji,“ řekl Tadeáš Provazník z Magistrátu města Prahy s tím, že veškerá vlastní optická vlákna města jsou v rukou většího množství městských organizací, například Technické správy komunikací či Dopravního podniku hlavního města Prahy. 

Naopak v českém prostředí výjimečný přístup zvolila brněnská metropole, ve které je datová síť plně v majetku i provozu města. „Brněnská datová síť zahrnuje přes 200 kilometrů optických kabelů, které spojují celé Brno, ať už se jedná o městské části, či městské firmy. Součástí sítě jsou rovněž dvě moderní datová centra. Co je však na brněnské datové síti unikátní, je skutečnost, že celá patří kompletně městu a nejsou u ní na rozdíl od jiných velkých měst v Česku využívány externí zdroje,“ uvedl Pavel Rouček, generální ředitel Technických sítí Brno, které datovou síť spravují. 

U Ostravy lze podobně jako u hlavního města pozorovat důraz na externí zdroje. Tamní datovou síť totiž vytvořila mezi roky 2016 a 2019 soukromá společnost Ovanet, která ji v současnosti také provozuje. „Optická datová síť slouží pro komunikaci v rámci úřadů statutárního města, zejména pak magistrátu a úřadů jednotlivých 23 městských obvodů, a zřízených příspěvkových organizací. Tato síť je kvalitní, modernizovaná a dostačující,“ sdělil mluvčí ostravského magistrátu Petr Havránek. 

Podle Miloslava Filky z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického existuje hned několik atributů, které předurčují, zda bude městská datová síť kvalitní. „Vše záleží na položení kabelů či HDPE trubkách, což se Brnu podařilo. Díky tomu se mohly propojit městské části Statutárního města Brna. Díky spolupráci Ústavu výpočetní techniky a Vysokého učení technického byla svého času vytvořena síť propojující všechny vysoké školy v Brně. To byla na svoji dobu a dodnes i nadále je unikátní,“ uvedl Filka s tím, že pokročilá řešení datových sítí lze nalézt i v dalších českých městech. „Praha má určitě své, jednoznačná výhoda tu je v metru, kde je možné položit rychle mnoho propojovacích kabelů do jednotlivých čtvrtí. Výbornou datovou síť se mohou pochlubit také Pardubice,“ doplnil. 

Největší tuzemská města se zároveň rozdílně stavějí k postupným modernizacím svých datových sítí. Zatímco například zástupci ostravského magistrátu možnosti dalšího rozvoje současné sítě nezmiňují, odlišný přístup aktuálně volí v hlavním městě. „V současné době se připravuje nové koncepční řešení ve spolupráci s Operátorem ICT, a. s., které by v rámci následujících let mohlo výstavbu nových optických tras pro hlavní město zajistit,“ uvedl Tadeáš Provazník. 

Naopak v Brně došlo k výraznému vylepšení a posílení sítě poměrně nedávno – na přelomu loňského a letošního roku. „Brněnskou síť jsme rozšířili o druhé datové centrum v Novém Lískovci, které se postupně plní technologiemi. Brno tak získalo druhou, bezpečnou a geograficky oddělenou záložní lokalitu pro významnou část svých IT technologií. Součástí datového centra je moderní provozní a bezpečnostní dohledové centrum, které zájemcům nabízí nové pracovní příležitosti v perspektivních oborech,“ doplňuje generální ředitel Technických sítí Brno Pavel Rouček. 

Odborníci zároveň uvádějí, že na otázku, která ze tří sítí je nejmodernější, neexistuje jednoznačná odpověď. „Ve finále je možné zaměřit se na různé aspekty, hlavní kritérium není nikdy jasné. Je to stáří kabelů, propracovanost vláken, jejich kapacita, nebo počet pokrytých bodů? Člověk se nakonec dostává do velkých detailů. Kdybych měl i jako auditor od těchto tří sítí dostat podklady a z nich rozhodnout, která je lepší, budu mít spoustu dotazů, ovšem výsledek bude stejně spíše diskutabilní,“ uvedl ředitel společnosti Profiber Jan Brouček. 

Ačkoliv jsou v největších českých městech tamní datové sítě podle odborníků na vysoké úrovni, v globálním měřítku existují města, která chtějí s datovou infrastrukturou pracovat ještě progresivněji. „Uvést lze například Čínu, kde je tendence zavést optické vlákno až do bytu. Do toho se zapojují mobilní sítě,“ uvedl Miloslav Filka. Podle Jana Broučka je pak pro české prostředí do budoucna největší výzvou, aby byly datové sítě více sdíleny a sdružovány. „Týká se to jak soukromých, tak veřejných investic,“ uzavřel.