Zvýšení minimální mzdy pohledem peněženky
V letošním roce činí minimální měsíční mzda 12 200 Kč. Pro příští rok se plánuje její zvýšení, přičemž odbory navrhují růst o 1 500 Kč, tedy na 13 700 Kč. O kolik by si zaměstnanci polepšili? A jak by stouply mzdové náklady?
Minimální mzda platí pro hrubou mzdu, nikoliv tedy pro mzdové náklady zaměstnavatele nebo pro čistou mzdu, kterou obdrží zaměstnanec na svůj účet. Výpočet čisté mzdy je individuální záležitostí, dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou mohou mít čistou mzdu různě vysokou. Rozdíl přitom může činit až několik tisícikorun v závislosti na tom, jak vysoké daňové slevy jednotliví zaměstnanci uplatňují. Při práci za minimální mzdu lze mít čistou mzdu dokonce i vyšší než tu hrubou, a to v případě uplatnění daňového zvýhodnění na více dětí, při němž se čerpá daňový bonus. „Zaměstnanec pracující v roce 2018 za minimální mzdu, který uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti, má čistou mzdu 13 352 Kč, tedy o 1 352 Kč více, než je jeho hrubá mzda,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Zvýšení mzdových nákladů
Náklady zaměstnavatelů netvoří pouze sjednaná hrubá mzda se zaměstnanci, ale i povinné pojistné placené za zaměstnance. Zaměstnavatelé platí za zaměstnance 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění. Každá stokoruna, o kterou stoupne hrubá mzda, znamená nárůst mzdových nákladů zaměstnavatele o 134 Kč. Finanční dopad na zaměstnavatele je tedy vyšší, než se na první pohled zdá.
Zvýšení mezd velkých řetězců je vykoupeno náročnou náplní práce
Jak stoupne čistá mzda?
Z hrubé mzdy odvádějí zaměstnanci daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. I zaměstnanci pracující za minimální mzdu si tedy finančně nepolepší o celou částku, o kterou jim z důvodu zvýšení minimální mzdy stoupne hrubá mzda. Pokud by došlo ke zvýšení minimální mzdy o 1 500 Kč, polepšili by si zaměstnanci pracující za minimální mzdu jen o 1 034 Kč. Zaměstnanec uplatňující pouze základní daňovou slevu na poplatníka by na dani z příjmu zaplatil o 300 Kč více, na sociální pojištění o 98 Kč více a na zdravotní pojištění o 68 Kč více. „Čistá mzda by o částku 1 034 Kč stoupla všem zaměstnancům bez ohledu na počet vychovávaných dětí a výši daňového zvýhodnění,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Daňový dopad zvýšení minimální mzdy
Od hranice minimální mzdy se odvíjejí některé daňové limity, například nutný roční příjem ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti pro možnost čerpání daňového bonusu nebo limit pro daňové osvobození důchodů. Hranice minimální mzdy však ovlivňuje i příjmy zdravotních pojišťoven, které obdrží více na pojistném nejen za zaměstnance pracující za minimální mzdu, ale i od osob bez zdanitelných příjmů. Každá osoba bez zdanitelných příjmů si musí měsíčně sama platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 % právě z minimální mzdy. V letošním roce tato částka činí 1 647 Kč. Jestliže by minimální mzda vzrostla na 13 700 Kč, byla by měsíční platba pro osoby bez zdanitelných příjmů 1 850 Kč. „Osobami bez zdanitelných příjmů jsou všichni lidé, kteří nejsou zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými a ani za ně neplatí zdravotní pojištění stát. Řadí se tak mezi ně kupříkladu lidé vyřazení z evidence úřadu práce, ženy v domácnosti či lidé mající pouze pasivní příjmy,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
