Starý mobil za nový lidé v Česku mění každé dva roky, vydrží přitom až 10 let

Dnes už jen těžko potkáme na ulici někoho, kdo nevlastní mobilní telefon. Předávání informací mobilem je pro chod současného světa nezbytné a málokdo z nás si dovede představit, že ještě před pár desítkami let se lidé museli bez telefonu úplně obejít. Volání a posílání SMS nám však už dávno nestačí. Nároky na to, co takový mobil musí umět, jsou stále vyšší. Proto hned při první příležitosti, třeba když začne zlobit baterie, jej vyměníme za nový.

Možnost surfovat po internetu, hrát hry, instalovat aplikace nebo posílat MMS jsou jen základem, co od nového mobilu jeho majitelé očekávají. Výrobci telefonů se proto předhánějí v novinkách a technologických vymoženostech, kterými své produkty vybavují. Čím dostupnější jsou však kvalitnější telefony, tím častěji je měníme za nové. „Dochází k proměně chování spotřebitelů v případě výběru a využívání moderních mobilních přístrojů. V minulosti si lidé volili své mobilní telefony tak, aby jim co nejdéle sloužily. Dnes již s dlouhodobým užíváním nepočítají,” potvrzuje trend Radim Tlapák, ředitel předního tuzemského e-shopu s bateriemi BatteryShop.cz a dodává, že přestože dnešní modely telefonů při výměně baterie vydrží až celou jednu dekádu, měníme je zhruba každé dva až tři roky. Podle odborníků je přitom průměrně sesbírán a recyklován pouze zlomek z celkového množství mobilů uvedených na trh. „Například v roce 2010 bylo v České republice uvedeno na trh zhruba 1,5 milionů nových mobilních telefonů, odděleně sebráno a recyklováno z nich bylo pouze 50 až 100 tisíc, což představuje pouze 1,6 až 3,2 %,“ upozorňuje David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení a baterií.

Mobil se stává spotřebním zbožím

Také snazší finanční dostupnost smartphonů nás vede k častější obnově telefonů. A důvody koupě nového telefonu jsou zjevné. Podle statistik je tou hlavní pohnutkou jejich porucha, ale jednoduše i samotná touha po novějším modelu. Zatímco na začátku byly mobilní telefony na tehdejší poměry velmi drahé a mohli si je dovolit pouze majitelé firem či vysoce postavení manažeři, dnes jsou již takřka běžně dostupným zbožím, které si může dovolit kdokoliv. Drobná závada nebo porucha nám proto neudělá čáru přes rozpočet a nový telefon si můžeme pořídit obratem ruky.

Raději nový telefon než novou baterii

Čím lepší a vychytanější mobilní telefony trh nabízí, tím více je chceme mít doma. Proto se uživatelé často chytají hned první příležitosti, kdy svůj starší model telefonu mohou vyměnit za zbrusu nový. A to i v případě, že stačí pouze vyměnit nefunkční baterii. „Akumulátor při každodenním využívání do dvou let ztrácí svou původní kapacitu. Když začne slábnout výdrž baterie, stále častěji uživatelé vymění celý přístroj a možnost výměny baterie neřeší. Zvýšená spotřeba, a tedy i výroba elektronických zařízení, však ohrozí životní prostředí a v důsledku toho i lidské zdraví,“ vysvětlil Tlapák.

Do zásoby nebo do bazaru

Podle aktuálních statistik se v České republice telefony, které již lidé nechtějí, nejčastěji prodávají do bazaru. Tak postupuje zhruba 35 % české populace. Podobný počet uživatelů si svůj starý mobil však ponechá a uloží ho do některého šuplíku pro případ, že by se v budoucnu mohl ještě hodit. „Dnes již každá domácnost má přinejmenším jeden mobilní telefon, který skladuje do zásoby jako náhradní, pokud by se aktuální telefon porouchal,” upřesňuje David Vandrovec. „Češi však použité mobily neskladují věčně – průměrná doba, kdy starý telefon leží doma, je zhruba 4,5 roku. Poté putuje pryč,“ dodává Vandrovec.

Recyklace pomáhá proti poškození přírody

Do systému zpětného odběru se tak telefony dostávají v průměrném stáří osmi let. Tento věk však podle Vandrovce značně komplikuje jejich úspěšné opětovné používání. Ideální je proto takové mobily poskytovat přímo do recyklace, a to z mnoha zásadních důvodů. Při recyklaci totiž lze využít až 100 % materiálů pro výrobu nových produktů či energie. Mobilní telefon se totiž skládá zhruba ze 49 % z plastů, 34 % železa, 15 % mědi a zbytek tvoří cín, zinek či drahé kovy. V mobilu jsou zároveň obsaženy škodlivé látky, jako je arsen, nikl nebo brom, a toxické složky jako kadmium nebo olovo, které silně ohrožují životní prostředí. „Pokud se tedy starý mobilní telefon dostane do popelnice, dojde k zatížení přírody mnoha látkami, s nimiž si neumí poradit. Tyto toxické látky se totiž z mobilů vinou nejrůznějších vlivů začnou uvolňovat, do země i vody a zatěžují ekosystém,” vysvětluje Vandrovec.

Úspora energie i surovin, podpora

Velkou výhodou je i to, že kovy obecně lze recyklovat donekonečna. Využívají se například pro výrobu desek plošných spojů, které se opět hodí do mobilů či jiné elektroniky, podobně lze znovu použít i plasty. Na podporu sběru a recyklace vysloužilých mobilních zařízení, elektrospotřebičů a baterií v současnosti vzniká množství různorodých projektů. „V souvislosti se snahou o úspory energie a surovin běží například projekt pro zoologické zahrady s názvem „Přineste starý mobil – podpořte strážce pralesa“. Jeho smyslem je nasbírat co nejvíce vysloužilých mobilních přístrojů. Při jejich výrobě se totiž používá africká ruda koltan, jejíž těžbou dochází k ničení životního prostředí pralesních druhů zvířat,“ objasňuje David Vandrovec. „V rámci soutěže Zelená škola- nejlepší sběrač, kterou realizujeme ve spolupráci se společností Vodafone Czech Republic, zase prostřednictvím kvalitních výukových materiálů přibližujeme dětem význam recyklace pro ně nejbližšího elektrospotřebiče, tedy mobilního telefonu,“ uzavírá Vandrovec.