Dnes je 24. 02. 2018

Slovní hodnocení může dle odborníků na rozdíl od známek povzbudit a motivovat i slabšího žáka

Autor: Redakce
Rubrika: Školství
Čer 14th, 2017
0 komentářů
shutterstock_612312212

Známkování je patrně nejjednodušší a léty prověřený klasifikační systém. Podle odborníků ale zdaleka nevypovídá vše o učebním pokroku dítěte, a ne vždy je motivuje ke zlepšení. Řada škol proto místo klasických jedniček a dvojek začíná využívat slovní hodnocení nebo takzvané mapy učebního pokroku.

Jednička, dvojka, trojka, čtyřka či pětka. Rodičům stačí zpravidla jediný pohled na vysvědčení své ratolesti či do její žákovské knížky, aby si udělali jasno v tom, jak si ve škole vede. Jsou ale známky v tomto ohledu tím nejlepším ukazatelem? „Pamatuji si, jak jsme od ředitele školy dostali jako učitelé očekávané hodnocení v procentech. Dopředu bylo naplánované, kolik jedniček, dvojek a tak dále máme přibližně rozdat,“ upozorňuje na někdejší praxi Andrea Vedralová ze vzdělávací společnosti School My Project, podle jejíž vzdělávací koncepce v současné době funguje školka, základní škola a gymnázium v Sokolově a rovněž základní škola Škola Můj Projekt v Praze.

Přestože dnes již předem nalinkované hodnocení učitelé pravděpodobně nedostávají, řada odborníků klasické známkování za nejlepší možný klasifikační systém ani zdaleka nepovažuje. Za lepší variantu v řadě škol platí například slovní hodnocení, které si pochvalují – ač jim jeho čtení zabere více času, než tomu je u pouhého sloupce čísel – i sami rodiče. Dobře zpracované slovní hodnocení totiž obvykle nastíní, jak se ve škole dítě projevuje a zda a do jaké míry se mu podařilo naplnit stanovené vzdělávací cíle. Důležité je také doporučení, jak si výsledek může zlepšit.

„Hlavní předností je, že skrze slovní hodnocení může učitel i rodič dítě snadněji vést k překonání sebe sama než k prosté snaze překonat spolužáky. Spíše než soutěživost ve třídě podporuje slovní hodnocení osobní růst každého žáka, a to cíleně v těch oblastech, kde je to třeba. Na rozdíl od známek je slovní hodnocení navíc koncipováno tak, aby vždy mělo motivační aspekt, takže i slabší žák může být nakonec povzbuzen,“ popisuje psycholog a speciální pedagog Marek Zelenka.

Mapy učebního pokroku i komplexní bodové hodnocení

Některé školy pak slovní hodnocení kombinují i s dalšími nástroji. „Na našich školách využíváme při hodnocení žáků mapy učebního pokroku, podle kterých si děti společně s učitelem plánují cíle a vyhodnocují, jak se jim podařilo těchto cílů dosáhnout,“ přibližuje Andrea Vedralová s tím, že tyto mapy se osvědčily zejména při hodnocení takzvaných měkkých dovedností, které jsou pro budoucí uplatnění dítěte klíčové. Důležitou součástí tohoto nástroje je též sebehodnocení, v němž dítě samo podle jasných kritérií zhodnotí svůj výsledek. Může se využít rovněž hodnocení spolužáků, což ve výsledku vede všechny žáky k větší míře odpovědnosti a aktivnímu přístupu k učení.

Na pražském Mensa gymnáziu pak volí zase trošku jiný přístup. Škola ve výuce využívá systém bodového hodnocení na škále od nuly po stovku a ten propojuje se slovním hodnocením. Ve slovním hodnocení jsou obsažena obecná kritéria, jako aktivita v hodinách, dovednosti, znalosti či iniciativa. Komplexní bodové hodnocení je zase odrazem míry aktivního přístupu žáků ke vzdělávání, ke škole. Promítat se do něj může i aktivita dětí v rámci jejich vlastních zálib a zájmů. Napomáhá ke komplexnějšímu poznání jejich osobnosti a v neposlední řadě slouží zároveň k výpočtu výše stipendia,“ říká Marcela Fatrová z Mensa gymnázia.

Napsat komentář