Dnes je 28. 03. 2024

3 otázky k lepší kvalifikaci zaměstnanců

Autor: Redakce
Rubrika: Z trhu
Bře 7th, 2018
0 komentářů
Jaká jsou práva a povinnosti firem či pracovníků?

Udržovat se ve střehu a osvěžovat si znalosti z oboru, které jsou důležité pro práci, by měl každý zaměstnanec. Možností, jak osvěžit nebo prohloubit svou kvalifikaci, je přitom hned několik. V rámci pracovní doby mohou zaměstnanci absolvovat odborná školení, při studiu na vysoké škole zase mají možnost hledat oporu v kvalifikační dohodě uzavřené se zaměstnavatelem. Jaké jsou práva a povinnosti obou stran při vzdělávání pracovníků? Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.

Otázka 1: Může zaměstnavatel prohloubení kvalifikace přikázat?

Rozvoj a průběžné doplňování dovedností, které jsou důležité pro výkon práce sjednané v pracovní smlouvě – tak lze definovat pojem prohloubení kvalifikace. Jedná se tedy o školení a kurzy aktualizující znalosti zaměstnance, jež mu dopomohou k lepšímu vykonávání jeho stávající práce. Typicky může jít o jazykové kurzy ve firmách, kde je komunikace v cizím jazyce součástí pracovní náplně, počítačová školení, školení o nových předpisech nebo různé doškolovací kurzy. Účast na akcích vedoucích k prohloubení kvalifikace tedy může zaměstnavatel nařídit jako povinnou a z případného neabsolvování odvodit důsledky. Čas strávený školením se přitom počítá jako čas odpracovaný, zaměstnanec tak má právo na plnou mzdu i pokrytí veškerých nákladů. Výjimkou mohou být dražší kurzy, o které sám zaměstnanec projeví zájem. U těch se zaměstnanec může po dohodě s nadřízeným na jejich placení podílet.

Ambis: Uznávané vzdělávací instituce propojené pod novou značkou nabízí více akreditovaných oborů a zaměření na praxi
Více než tisícovka firem získá podporu z unijních fondů na zvýšení vzdělání zaměstnanců, je mezi nimi i výrobce ložisek ZKL

Otázka 2: Jaké výhody a závazky přináší dohoda o zvyšování kvalifikace?

Zvyšováním kvalifikace se zaměstnanec na rozdíl od jejího prohloubení a udržení rozhoduje své schopnosti a dovednosti povýšit na novou úroveň. Typicky jde o případ, kdy si zaměstnanec rozhodne dodělat vysokou školu nebo absolvuje odborný kurz. Zvyšování kvalifikace může jít zcela mimo pracovní poměr zaměstnance, dnešní trend je ale podle odborníků spíše opačný. „Při dnešní situaci na trhu práce, kdy má většina firem nouzi o schopné pracovní síly, si většina zaměstnavatelů ambiciózních pracovníků váží a v dalším vzdělávání je podporuje,“ komentuje HR manažerka Jana Taliánová z Vysoké školy Ambis, jež nabízí šest akreditovaných prakticky orientovaných studijních oborů. Vedení firmy podle ní dokonce se studujícím zaměstnancem může uzavřít takzvanou kvalifikační dohodu. „Zaměstnavatel se zaváže poskytnout zaměstnanci potřebné podmínky pro zvyšování kvalifikace a zaměstnanec se na oplátku zaváže, že na pozici zůstane dohodnutou dobu. V případě, že by z firmy po zvýšení kvalifikace odešel dříve, než bylo sjednáno, musí firmě zpětně uhradit náklady spojené se svým studiem,“ upřesňuje Taliánová. Zaměstnavatel přitom nesmí po svém pracovníkovi požadovat závazek na více než 5 let. Zavazuje se také k tomu, že zaměstnanec ve své praxi nově nabytou kvalifikaci dostatečně využije, v opačném případě totiž povinnost zaměstnance uhradit náklady na zvýšení kvalifikace odpadá.

Jak vidí společnost vysokoškoláci? Za zásadní pro správné fungování společnosti považují svobodu

Otázka 3: Na co má pracovník během zvyšování kvalifikace nárok?

Studium vysoké školy při zaměstnání je velmi časově náročné, zájemci o doplnění studia proto musejí pečlivě volit typ instituce, kterou budou navštěvovat. „Pro zaměstnance, kteří se již několik let pohybují v praxi a nechtějí ztrácet čas učením obecných informací, je vhodnou variantou studium odborně zaměřené školy. Zde uplatní své poznatky z praxe a zaměří se na konkrétní obor svého zájmu. Výuka na soukromých školách je navíc přizpůsobena individuálním možnostem studentů,“ doporučuje rektorka Vysoké školy Ambis Dr. Martina Mannová. V případě, že zaměstnavatel se zvýšením kvalifikace svého podřízeného souhlasí, je jeho studium posuzováno jako překážka v práci a zaměstnanec má právo na určité výhody. Zaměstnavatel by měl studenta například uvolnit k účasti na přednáškách i pro přípravu na zkoušky. U běžné zkoušky má zaměstnanec právo na dva dny placeného volna, v případě přípravy na závěrečnou zkoušku může využít pět dní volna. Na tvorbu a obhajobu bakalářské či diplomové práce pak může požádat až o 10 dní placeného volna. Během této doby má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Pracovní úlevy však může firma zrušit v případě, že zaměstnanec dlouhodobě neplní své studijní povinnosti.