Kardiolog: Dálková monitorace pacientů dokáže urychlit léčbu závažných zdravotních stavů

Téma domácí monitorace pacientů je stále aktuálnějším. Přestože se pojišťovny ani stát této problematice příliš nevěnují, lékaři možnosti telemedicíny využívají čím dál častěji. Přinášíme rozhovor s odborníkem na kardiologii docentem Martinem Fialou, který hovoří o současné podobě a výhodách monitorace pacientů.

OTÁZKA: Jak se podle vás změnily postupy a přístupy monitorace v českém zdravotnictví za poslední dva roky?

Monitorace ve zdravotnictví se týká více oborů, ale v současné době mezi nimi dominuje hodnocení srdečního rytmu pomocí EKG záznamu. Do roku 2008 se používaly převážně kontinuální EKG záznamy omezené na 24 hodin, zvané Holterovské, a pak záznamy krátkých 30 sekundových úseků EKG. Ty se nahrávaly záznamníkem, jenž si pacient v okamžiku potíží přitiskl na hrudník. Nahrávku pak aktivoval příslušným tlačítkem. Tyto záznamníky již umožňovaly přenos EKG záznamu na internetový server po telefonu, nicméně pouze přes pevnou linku. Navíc na druhé straně musel někdo telefon přijmout. Tyto hovory v běžné pracovní době přijímala sestra v ambulanci, v noci pak obvykle sestra sloužící na jednotce intenzivní péče. Tento systém byl tedy velmi nepraktický.

OTÁZKA: Po roce 2008 tedy došlo v tomto směru ke zlepšení?

Jsem přesvědčen, že ano. Od roku 2008 skupina mladých lidí složená vesměs z kardiologických techniků rozvíjí moderní metody monitorace EKG. Ty umožňují dlouhodobý a v mnoha případech prakticky kontinuální záznam všech důležitých odchylek srdečního rytmu. Zachycené záznamy se pak automaticky přenáší přes GSM síť na zabezpečený server. Tam jsou údaje přístupné prohlížení a hodnocení jen oprávněnými osobami. Tato společnost samozřejmě rozvíjí monitoraci i jiných parametrů, například krevního tlaku, hladiny cukru v krvi nebo ukazatelů krevní srážlivosti. Oceňuji především to, že telemedicínu tehdy uvedli do praxe během tří měsíců bez velkých slov a bez dotací.

OTÁZKA: Můžete uvést tři největší výhody, které pro pacienty ze vzdáleného monitoringu plynou?

V první řadě dostává pacient balíček se záznamníkem a telefonem domů poštou a jeho jedinou povinností je odeslat po ukončení monitorace balíček zpět z místní pošty. Ušetří tak čas a peníze za opakované jízdné do kardiocentra nebo jiného zdravotnického zařízení, které je často vzdálené desítky kilometrů. Úspora času je pochopitelně i na straně zdravotnického personálu.

Další výhodou je zejména zdravotnická a administrativní stránka věci. Podle individuální situace lze před monitorací zvolit adekvátní typ záznamníku a naplánovat přiměřenou dobu monitorace. Ta obvykle činí 2-3 týdny. Doba monitorace se však posléze může podle potřeby prodloužit, jestliže se hledaná porucha rytmu nevyskytla, nebo naopak zkrátit. To v případě, že se záchyt arytmie podařil v kratší době. Záznamník se pak může operativně nabídnout dalšímu pacientovi.

Třetí zásadní výhodu spatřuji v tom, že i když není telemonitorace koncipována jako nepřetržité sledování s návazností na vyslání rychlé záchranné služby, může jako diagnostický prostředek zásadně urychlit léčbu závažných opakovaných stavů. Zejména u těch,  jejichž příčinu se doposud nepodařilo objasnit.

OTÁZKA: Je možné představit nějaký příklad z praxe?

Uvedu příklad pacienta, který opakovaně omdléval. Stávalo se to však jen epizodicky, jednou za několik týdnů až měsíců, takže běžné EKG nebo opakované jednodenní EKG Holtery příčinu nezachytily. Podařilo se to až po několika dnech dlouhodobé telemonitorace, při níž je pravděpodobnost záchytu mnohem vyšší. Bezprostředně po další příhodě krátkodobého bezvědomí, jehož příčinou byla několikasekundová zástava srdečního rytmu, uvědomil monitorovaný pacient provozovatele monitorace. Ten okamžitě kontaktoval lékaře a další den již byla provedena implantace kardiostimulátoru, která potíže vyřešila.

OTÁZKA: Můžete blíže popsat, jak konkrétně přístroj na měření  EKG funguje?

V zásadě existují tři druhy záznamníků EKG. První poskytuje kontinuální záznam po dobu 1-7 i více dnů, takzvaný Holter. Druhý ve tvaru malé kartičky si pacient přikládá na hrudník a aktivuje EKG záznam jen při potížích, například pocitu bušení srdce. Tento záznamník ale z pochopitelných důvodů není vhodný, jestliže se pátrá po příčině krátkodobých ztrát vědomí. Třetí záznamník je, podobně jako Holter, připojen na hrudník pomocí elektrod a nepřetržitě sleduje EKG. Na rozdíl od Holteru však do záznamu ukládá jen abnormální EKG záznamy a elektrody lze odlepit a znovu přilepit, takže může pacient udržovat potřebnou hygienu.
Všechny uvedené záznamníky dnes komunikují s mobilním telefonem. Jestliže je zapnutý a uložený v dosahu asi 15 metrů od záznamníku, automaticky pořízené záznamy odesílá. Tím navíc uvolňuje paměť záznamníku pro další zápisy. Zvláště u třetího typu systému tak dostáváme prakticky kontinuální záznam EKG všech abnormálních srdečních rytmů. Jedná se o velmi čisté údaje EKG.

Odpovídal: Doc. MUDr. Martin Fiala, Ph.D.