Tradiční obchod s potravinami čelí rostoucím e-shopům. Předčit je může zážitkem z nákupu

On-line trh s potravinami rok od roku nabírá na síle díky rostoucím tržbám. V současnosti je stále doménou především velkých měst, jeho význam už však registrují i menší prodejny na venkově. Podle odborníků nelze vyloučit, že takzvaný tradiční trh v brzké budoucnosti nabídne vlastní způsob on-line prodeje potravin skrze synergii prodejen a vlastních e-shopů. Druhou variantou, jak velkým hráčům v e-commerce čelit, je podle expertů maximalizace zážitku, jaký si z nakupování v kamenném obchodě zákazník odnese.

Obliba on-line nakupování

On-line trh s potravinami v posledních letech čím dál více ovlivňuje rostoucí obliba on-line nakupování jako takového. Vidět je to především na zvyšujícím se podílu tržeb tohoto odvětví v maloobchodě, který podle některých odborníků může v budoucnu dokonce předčit klasické kamenné prodejny. Podle Miroslava Pašky z výzkumné agentury Ipsos je hlavním důvodem celá řada výhod on-line nákupů v čele s pohodlností a úsporou času. Další růst e-commerce odvětví v budoucnu očekává i Vladimíra Šebková, client relationship manager ze společnosti GfK, jež se odkazuje na data z GfK Spotřebitelského panelu. „Na základě vývoje i v jiných zemích lze do budoucna předpokládat ještě další nárůst on-line nákupu potravin. Ten, kromě jiného, bude záviset i na rozšíření služeb plnosortimentních poskytovatelů on-line na většinu území ČR,“ uvedla Šebková.

Češi se při nakupování potravin přesouvají na internet. Přizpůsobují se tomu i obchody na vesnicích

Důležitým prvkem budoucího vývoje budou podle odborníků především hodnoty, které upřednostňují spotřebitelé. Pro nemalou část z nich může totiž hrát nakupování potravin i jinou než čistě funkční a racionální roli, o níž se e-commerce odvětví opírá. „Jde například o sociální rozměr, reálný kontakt s ostatními lidmi. Zkrátka jít do obchodu nikoli pouze na nákup, ale strávit tam příjemný čas,“ uvedl Paška. Na tuto skutečnost se snaží dlouhodobě zaměřit především malé prodejny v menších městech a na venkově, které jsou velmi často součástí takzvaného tradičního trhu. „Zákazníci by neměli vnímat návštěvu obchodu jako nutnost, kterou musejí udělat, naopak by se do prodejny měli rádi vracet. Toho je možné dosáhnout celou řadou způsobů, například osobním přístupem obsluhy, dobře míněnými radami zákazníkům či kvalitními regionálními produkty, na něž se tradiční trh snaží zaměřovat,“ řekl Roman Mazák, předseda Družstva CBA.

Vztah se zákazníkem, který  on-line svět nebude moci nabídnout

Pokud chtějí malé prodejny úspěšně čelit nástupu on-line prodeje potravin, měly by podle Pašky přijmout růst tohoto segmentu jako hotovou věc a snažit se budovat zmíněný vztah se zákazníkem takovým způsobem, jaký internetové prostředí nebude moci v dohledné budoucnosti nabídnout. „Ve zkratce to lze u spotřebitele nazvat touhou zažít nákup, tedy vidět zboží v reálu, osahat si ho, pobavit se s prodavačem, potkat ostatní lidi v příjemném prostředí. Z hlediska marketingu jde o budování pozitivní customer experience. S tím, jak společnost neustále bohatne, mohou být tyto rozměry nakupování stále důležitější, a pokud je budou umět obchodníci dobře uchopit, není třeba vidět budoucnost kamenných obchodů tak špatně,“ doplnil Paška. V tomto s ním souhlasí i Martina Štegová ze společnosti KPMG. Tradiční trh se podle ní může zaměřit na zážitek z obchodu na místě a dále vylepšovat samotné služby v kamenných prodejnách.

Počet e-shopů v Česku vzrostl během pěti let o 80 %, Češi stále více nakupují oblečení a obuv
Maloobchodníci upozorňují na nekalé praktiky nadnárodních výrobců při vyjednávání. Zákon jim pozornost nevěnuje

Nástup on-line prodeje potravin však mohou menší kamenné prodejny řešit i vlastním způsobem distribuce s pomocí internetu. „Možností je využití sdílených služeb, spolupráce s ostatními, například v rámci aliance či družstva,“ doplnila Štegová. Znamenalo by to určitý způsob synergie kamenného obchodu s vlastním e-shopem. Podle Šebkové by řešením mohla být on-line objednávka v rámci aliance či družstva a příprava nákupu přímo na místní malé prodejně například do dvou dnů. „Samozřejmě by toto řešení vyžadovalo vyšší flexibilitu závozů, popřípadě aktivní spoluúčast majitele či provozovatele malé prodejny. Budoucnost mohou představovat i alternativní formy on-line nakupování, například Click&Collect, kdy si po nákupu realizovaném on-line kupující už jen vyzvedne nákup u daného obchodníka. Tato podoba může být atraktivní právě pro menší, tradičnější obchodníky, kteří při ní nemusejí vynakládat dodatečné náklady na logistiku a přepravu,“ doplnila Šebková. Podobně vidí budoucí vývoj tradičního trhu i Roman Mazák. „Nedávno jsme rozšířili svůj sortiment o průmyslové zboží, které ještě letos nabídneme i v e-shopu. Do budoucna pak plánujeme také zřízení e-shopu s potravinami, u něhož využijeme celorepublikovou síť našich prodejen. Především v malých městech a na vesnicích bývá častým problémem pracovní doba, proto si budou zákazníci moci objednaný nákup vyzvednout na výdejních místech, kterými budou naše prodejny. Následně bychom chtěli navázat i vlastním rozvozem objednávek,“ upřesnil předseda Družstva CBA.

Výhodnost zákazníka i prodejce

Podle Pašky nemusí být synergie on-line a kamenných tradičních prodejen příliš vzdálenou představou. „Je otázka, do jaké míry je již v této oblasti saturovaný trh ve velkých městech, ovšem další rozmach do menších měst a dále pak i do obcí je asi logický vývoj. Například koncept kombinující on-line objednání a následně hromadné doručení v předem stanovený čas v podobě pojízdné prodejny by fungovat mohl. Vždy je to ale otázka výhodnosti, kterou musí pociťovat jak zákazník, tak prodejce,“ doplnil Paška.

Obchodní Družstvo CBA otevírá první prodejnu s průmyslovým zbožím

Jak ukazují nedávné průzkumy, určitou překážkou pro propojení malých prodejen s vlastním e-shopem by mohl být též nezájem ze strany spotřebitelů. „Podle našeho posledního červnového průzkumu má zkušenost s nákupem potravin on-line již 29 % obyvatel, 12 % takto nakupuje pravidelně. Zatím jsou to především obyvatelé velkoměst. Překážkou v menších městech ale není ani tak nedostupnost služby, jako spíš nezájem ji vyzkoušet,“ řekla Martina Štegová ze společnosti KPMG. S tím však zástupci maloobchodu nesouhlasí. „Je to dáno především tím, že služba ve zmíněných oblastech ještě není stabilně zavedená. Jakmile se tak stane, karta se může velmi rychle obrátit. Tento nástroj ocení především lidé, kteří jsou více časově zaneprázdněni nebo mají potraviny ve své obci hůře dostupné. E-shop tyto nedostatky dovede vyřešit,“ uzavřel Roman Mazák.