Chcete být zdraví? Dopřejte tělu všeho s mírou

Šestašedesát let. Přesně tolik let letos uplynulo od založení Světové zdravotnické organizace, na jejíž počest se každoročně slaví Světový den zdraví. Nejen v tento den bychom si měli uvědomit, jak cenné je naše zdraví a jak bychom si ho měli udržet. Ačkoliv v současné době existuje široké povědomí o zdravém životním stylu, často jsou opomíjeny některé faktory, které mohou mít zásadní vliv na celkové zdraví člověka. Právě čtyři nejdůležitější z nich vám představíme v následujícím článku.

Zdravá strava bez extrémů

Přestože v současnosti existuje mnoho tvrzení týkající se zdravé výživy, ne všechny musí být vždy pravdivé. Příkladem může být výrok, co je zdravé, není chutné. V dnešní době však existuje nepřeberné množství receptů na chutná a zároveň zdravá jídla. Takové pokrmy zahrnující ryby, celozrnné produkty, ovoce nebo zeleninu přece nechutnají špatně. „Tuk je nositelem chuti, proto se může zdát chuť dietních jídel mdlá. Aby jídlo získalo výraznější chuť, ochutit ho můžeme bylinkami, česnekem, jarní cibulkou nebo papričkami,“ vysvětluje poradkyně pro výživu Eva Manďáková Svašková. Omezení koření a soli se rovněž bát nemusíme. Je totiž všeobecně známé, že lidé žijící v civilizovaných zemích konzumují 10- 20 krát více soli, než potřebují. Přemíra solení je tedy pouze zlozvyk, kterého se lze lehce zbavit. K tomu, abychom byli fit, si navíc nemusíme odříkat ani sacharidy. „Pokud víme, že jsme se svému tělu dostatečně věnovali a vyhýbali se tučným jídlům, můžeme si s čistým svědomím čas od času dopřát třeba zmrzlinu,“ dodává Manďáková Svašková s tím, že obecně je nutné vyvarovat se ve stravování extrémů.

Kdo se nehýbe, nežije

Ke zdravému životnímu stylu patří také pravidelný pohyb. Přestože se pohybová aktivita v posledních letech stává stále více opomíjeným aspektem lidského života, pohyb je základním projevem člověka, který nelze nijak nahradit. Právem tak lze tvrdit, že bez pohybu není život a kdo se nehýbe, nežije. Pohyb má totiž nepochybně vliv na celkové zdraví člověka, a proto by se měl stát důležitou součástí života každého jedince již od jeho dětství. Pohyb a sport zlepšuje nejen tělesné zdraví, ale také psychickou zdatnost tím, že zvyšuje například sebevědomí a odolnost. Současný způsob života je však převážně tělesně pasivní. Většinu času sedíme před počítačem, televizí nebo v autě a na pohyb nám leckdy nezbývá čas nebo energie. „V současnosti lze tvrdit, že u 70 % mužů a žen všech věkových kategorií je fyzická aktivita pod úrovní, kdy ještě může mít pozitivní vliv na zdraví,“ uvádí sportovní a kondiční trenér Antonín Kunický. Podle něj se méně než 20 % populace aktivně věnuje pohybovým cvičením na úrovni mající pozitivní vliv na riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. „Zdravotní potíže týkající se pohybového aparátu jsou přitom ve více než polovině případů nejčastější příčinou chronických poruch zdraví,“ doplnil Kunický.

Kvalitní spánek, zdravý mozek

Spánkem strávíme přibližně třetinu svého života. Nejen proto ho lze považovat za jeden z nepostradatelných faktorů zdravého životního stylu. Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek má podobně jako pohyb velký význam pro naši psychickou i fyzickou kondici. Spánek je velmi důležitý pro regeneraci celého organismu a udržení správné funkce našeho mozku. Během spánku se snižuje tělesná teplota, krevní tlak a zpomaluje se dýchání. Ačkoliv tělo odpočívá, mozek zpracovává veškeré podněty, které přes den získal. Třídí a filtruje myšlenky a zážitky, z nichž pouze některé ukládá do paměti. Potřeba spánku se však u každého člověka může lišit. Zdravý spánek by měl v ideálním případě u dospělého člověka trvat 6- 9 hodin. Existují však i lidé, kterým například stačí 5- 6 hodin spánku. Přestože zhruba 2 % populace nevyžaduje spát déle než 5 hodin, další 2 % zase naopak potřebují spát déle než 9 hodin. Kromě délky spánku je také důležitá jeho kvalita. Nejzdravější je totiž noční spánek, který probíhá mezi 12. a 2. hodinou ranní, proto bychom neměli ponocovat. Průměrná doba spánku se však neustále zkracuje, což postupně vede k tomu, že velké množství lidí trpí nedostatkem spánku. To se zpočátku projevuje únavou a snížením výkonnosti, časem však nedostatek spánku může vést i k závažnějším poruchám, jako je například cukrovka, obezita nebo problémy s imunitou.

Bez slunce nelze být

Slunce lze nepochybně považovat za základní prvek lidského zdraví. Podle Národního institutu duševního zdraví je sluneční záření spolu s jídlem, vzduchem a vodou nejdůležitějším faktorem přežití v lidském životě. Slunce totiž poskytuje kompletní spektrum ultrafialového a infračerveného záření, které jsou pro lidské oko často neviditelné. Tyto pásma světla jsou rozsáhlá a nezbytná nejen pro mnoho organismů a živočichů na naší planetě, ale také pro vnitřní systémy našeho těla. „Proto se stále vyvíjí nové technologie, které by napodobily světlo s plným spektrem. Mezi ně patří i systém solárií, která představují poměrně vhodnou alternativu slunce tím, že poskytují účinnou dávku slunečního záření,“ sdělil Michal Kárych, předseda České asociace zdravého opalování. Vědecké studie navíc v posledních letech dokládají, že obavy ze slunce panující v dnešní společnosti nejsou na místě. Nedostatek přímého kontaktu se sluncem postupně rozpoutal celosvětovou epidemii nedostatku vitaminu D. „Podle odborníků z britské Univerzity ve Warwicku má nízkou hladinu vitamínu D v krvi až 94 % lidí ve věku 50 až 70 let. To může mít za následek rozvoj takzvaného metabolického syndromu, pod kterým se ukrývá cukrovka a různé srdečně- cévní poruchy,“ uzavřel Kárych.